Karoserie nejprve vjíždí na linku předúprav. Zde se odmašťuje a zbavuje prachu a dalších nečistot.

Karoserie se také myje v teplé vodě – prochází lázní o teplotě 60 stupňů. Mezi jednotlivými vanami s čisticími kapalinami jsou trysky se stříkající vodou - jako v běžné myčce. Karoserie se ve vanách otáčí střechou dolů, aby se tekutiny dostaly opravdu do každého místa, záhybu či otvoru. Proto mají i dveře zvláštní držáky, aby zůstaly maličko pootevřené a tekutina se dostala i na jejich vnitřní hrany. Možnost otáčení je výhodou této nové linky, není běžná v každé lakovně. Součástí linky předúprav je také fosfátování, díky němuž se na kov později lépe přichytí nátěrový systém.

Karoserie prochází lázní o teplotě 60 stupňů a ve vanách se otáčí střechou dolů, aby se tekutiny dostaly do každého místa.

Následuje linka kataforetického lakování (KTL). To není žádná nemoc, jak by název mohl napovídat, ale proces, při němž se na všechny plochy karoserie nanese antikorozní barva, odborně řečeno se na povrch vyloučí. Karoserií v této fázi prochází elektrický proud, který barvu nutí vyloučit se na jejím povrchu rovnoměrně. Ať už má mít hotový automobil jakoukoli barvu, z kataforetické lázně se karoserie vynoří vždy šedá. Nádrž kataforetického lakování vypadá trochu jako dravá řeka. Protože se barva musí neustále promíchávat, aby se neusazovala u dna, je na hladině vidět neustálý proud tekutiny. I tady se karoserie v kapalině otáčí, aby se barva dostala úplně všude. Celá lakovací linka je naprogramovatelná na míru jednotlivým modelům. Každá karoserie se tak může ponořovat či vynořovat pod jiným úhlem tak, jak je to pro její tvar nejvhodnější.

Linka kataforetického lakování (KTL) – v kataforetické lázni se na všechny plochy nanese antikorozní barva, odborně řečeno se na povrch vyloučí.

Vyloučená barva získá svoje unikátní antikorozní vlastnosti v sušce, kde se vypaluje (takzvaně síťuje) při teplotě 180°C po dobu 56 minut. Vypalování také vytvrzuje veškerá lepidla použitá ve svařovně. Se zasíťovaným KTL pak karoserie absolvuje první kontrolu lidským okem. Pracovníci odhalují drobné nedostatky, které ručně i s pomocí nářadí odstraňují.

Karoserie po KTL absolvuje první kontrolu lidským okem. Drobné nedostatky pracovníci odstraňují ručně pomocí nářadí.

V dalším kroku přicházejí na řadu různé krytky a špunty. Ucpávají a zakrývají otvory, do kterých v příští fázi nemůže kvůli dalším výrobním krokům přijít ochranný nástřik. Některé kryty se později sundají, protože jsou v místech důležitých pro další práce na montážní lince, třeba montáž tlumičů.

Ucpávání a zakrývání otvorů, které zamezí průniku ochranného nástřiku v dalších fázích procesu lakování vozu.

Na podvozek opatřený zátkami pak robot aplikuje zmíněný ochranný nástřik těsnicího materiálu zvaného plastizol.

Aplikace ochranného nástřiku (plastizol) na podvozek.

Nahlédněte do nové lakovny v nejnovějším díle seriálu Můj stroj:

V následujících částech linky roboti nanášejí různé druhy plastizolu, které slouží například k utěsnění spár v motorovém prostoru či zavazadelníku nebo chrání karoserii proti odlétajícím kamenům. Po robotech přicházejí na řadu lidé, kteří dokončují aplikaci v místech, kam se robot obtížně dostává. Například v oblasti, kam později přijdou zadní světla, se musí plastizol nanést a rozetřít. Ale vrstva nesmí být ani moc tenká, aby splnila izolační funkci, ani moc vysoká, aby se po zatvrdnutí plastizolu do určeného prostoru vešla zadní svítilna.

Roboti nanášejí různé druhy plastizolu za účelem těsnění spár a ochrany karoserie.

Teď už přichází na řadu to, co si většina lidí představí pod pojmem lakování. Na jedny dveře se zavěsí rámeček s víčkem nádrže a kartáče karoserii očistí před vjezdem na linku plniče.

Očištění karoserie kartáči před vjezdem na linku plniče.

Tam dostane základní lak neboli plnič. Toho jsou čtyři možné odstíny a volí se podle toho, jaká barva laku bude nad ním. Základní lak tak může být bílý, černý, šedý nebo červený. 

Linka plniče – karoserie zde dostává základní lak neboli plnič.

Po tomto nástřiku čeká karoserii druhá suška. To je vlastně velká horkovzdušná trouba, kde při 160 stupních Celsia zhruba 40 minut zasychá lak a tvrdne plastizol. 

Suška v podobě velké horkovzdušné trouby – při 160 stupních Celsia zde lak zaschne a plastizol ztvrdne.

Po sušce už „káru“, jak se v hantýrce říká, přebírají pracovníci na stanovišti broušení plniče, kde kontrolují a odstraňují drobné nedostatky.

Fáze broušení plniče – pracovníci kontrolují a odstraňují drobné nedostatky.

Nyní přicházejí na řadu pštrosí pera zmíněná v úvodu. Jsou na válcích, které se točí kolem karoserie podobně jako mycí válce v myčce. Odstraní i ty nejjemnější nečistoty nebo částečky prachu. Lepší materiál jsme zatím nenašli, shodují se pracovníci lakovny. Důkladné očištění i od těch nejmenších nečistot je nutné proto, že teď už karoserie dostane svůj barevný kabát.

Důkladné očištění od těch nejjemnějších nečistot a částeček prachu zajistí pštrosí pera na válcích. Proces čištění probíhá podobně jako v myčce vozů.

Linka ji totiž zavede do království robotů aplikujících barvu. Ti na ni nastříkají jednu vrstvu barevného laku, na budoucí auta s metalízou pak vrstvy dvě. 

Roboti na karoserii aplikují jednu vrstvu barevného laku (v případě metalízy pak vrstvy dvě).

Po krátkém pobytu v mezisušičce (asi čtvrthodinová „sauna“ s 85 stupni Celsia) se ke slovu dostane další lakovací robot. Tentokrát aplikuje vrchní lak, který je čirý, ale celému povrchu dává lesk, tvrdost a ochranu před drobnými škrábanci nebo odletujícími kamínky.

Další lakovací robot aplikuje na karoserii vrchní čirý lak. Povrchu se tak dodává lesk, tvrdost a ochrana.

Nyní nastává zhruba 50minutové intermezzo, jelikož karoserie na své pouti zavítala do další sušky, kde proudí vzduch o teplotě 140 stupňů Celsia. Sušky v nové lakovně v Mladé Boleslavi jsou první svého druhu na světě. Unikátní jsou nejen v tom, že v nich karoserie „nejezdí“ předkem napřed, ale bokem. Ještě důležitější výjimečnost je však v tom, že horký vzduch v nich proudí do karoserie motorovým prostorem a čelním oknem. Lak tak prosychá směrem od plechu a ne od vrchní vrstvy. Stejný princip je použit také při sušení kataforézy a plniče. To vše umožnilo zkrátit délku sušicí linky na zhruba 100 metrů, jiné sušky jsou dvakrát delší.

Unikátní suška první svého druhu na světě s proudícím vzduchem o teplotě 140 stupňů Celsia. Karoserie v nich jezdí bokem a horký vzduch do ní proudí motorovým prostorem a čelním oknem, což zajistí efektivnější proschnutí laku směrem od plechu.

Ještě než se karoserie se všemi vrstvami laku s lakovnou rozloučí, jde ze sušky na takzvanou linku dokončování. Tam jsou opět pracovníci s ostřížím zrakem a šikovnýma rukama. Hledají na laku sebemenší chybičky, a když je najdou, opraví je. Když je řeč o chybách v laku, nepředstavujte si škrábance nebo třeba místa bez naneseného laku, jedná se o opravdové drobnosti, které neškolené oko ani nezaznamená. Skoro všechny nedokonalosti jdou opravit jemným zabroušením a zaleštěním. Když je vše v pořádku, odchází karoserie s lesknoucím se lakem na finální montáž, kde se z ní stane hotový automobil.

Linka dokončování – pracovníci jemným zabroušením a zaleštěním odstraňují drobné nedokonalosti, které neškolené oko ani nezaznamená.