Nové cesty k elektřině

Nové cesty k elektřině

Inovace

Zavedení elektromobilů do dopravy přinese významné zlepšení stavu ovzduší ve městech. Aby to platilo i na globální úrovni, neměly by se na výrobě elektřiny do jejich baterií výrazně podílet uhelné elektrárny. Odborníci usilovně hledají nové udržitelné zdroje, které by doplnily vodní, solární a větrné elektrárny. Jaké jsou jejich nejnovější nápady?

6. 8. 2019

Většina současných prognóz a studií se shoduje, že zvláště ve státech s větším podílem obnovitelných zdrojů by mohla nabídka elektřiny v souvislosti s rozvojem elektromobility kolísat. Proto je důležité co nejrychleji vyřešit jak problém velkokapacitního skladování elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů, tak způsob jejich nahrazení jinými nízkoemisními zdroji v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. V současné době tyto podmínky splňují především jaderné elektrárny. Zřejmě i proto Evropská komise ve svých nejnovějších dokumentech předpokládá, že v roce 2050 bude evropský energetický mix produkovat 80 % proudu z obnovitelných zdrojů a 20 % v jaderných elektrárnách.

banner_turbina

VÍTE, ŽE…

... se ŠKODA AUTO snaží úspěšně omezovat emise CO2 při výrobě úspornými opatřeními a nákupem či vlastní výrobou energie z obnovitelných zdrojů? Jak automobilka uvádí ve své výroční zprávě za rok 2018, využívala loni pro svůj provoz už více než 58 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Průměrná spotřeba energie na jeden vyrobený vůz klesla oproti roku 2010 o 36 %.

skoda-nature-sustainability-water-factory

turbina_ikona

JEDNIČKY ZE SEVERU

Nejvíce energie dokáže z obnovitelných zdrojů získat Švédsko. Vyrobí z nich více než polovinu (54,5 %) své celkové konečné spotřeby (v ČR tento podíl činí zhruba 15 %) a stále více při tom spoléhá na větrné parky. Bere si tak za vzor sousední Dánsko, kde se větrníky na celkové výrobě energie podílejí nejvyšším procentem ve srovnání s ostatními evropskými státy. Německo je v tomto ohledu 4. za Irskem a Portugalskem, Česku patří 14. příčka před Maďarskem.

Podíl zdrojů v EU

HORNSEA ONE
NEJVĚTŠÍ VĚTRNÝ PARK NA SVĚTĚ

wind-mills-water-plants-sustainability

Poloha: Severní moře, asi 120 km od yorkshirského pobřeží v Británii
Plocha: téměř 410 km2
Počet turbín: 174 s výkonem 1 200 megawattů
Výška větrníků: 65 metrů
Provozovatel ohlašuje, že v Severním moři přibudou i kolosy čtyřikrát až pětkrát vyšší – tedy zhruba o 100 metrů vyšší než například žižkovský vysílač v Praze.
Vlastník: dánská společnost DONG Energy

zed_ikona

PODVODNÍ VELKÁ ČÍNSKÁ ZEĎ

Energii mořského přílivu a odlivu se nově, ale v symbolické návaznosti na vlastní historii, pokoušejí využít v Číně. Zvažují stavbu vodní elektrárny, která by se jako 30 kilometrů dlouhá zeď opatřená turbínami táhla pod hladinou od břehu do oceánu. Proudící mořská voda by podle předběžných propočtů mohla vyrobit skoro tolik energie jako tři jaderné reaktory.

bakterie_ikona

ELEKTŘINA Z MOČI

Schopnost bakterií přeměnit organické látky, jakými jsou například lidská či zvířecí moč, na elektrickou energii využili vědci z britské univerzity v Bathu. Výhodami nových článků, které na tomto principu vyvinuli, jsou levná výroba a prostorová úspornost. Odborníci je označují jako MFC – microbial fuel cells, tedy mikrobiální palivové články. Zatím se o článcích uvažuje jako o „minielektrárnách“ napojených na domácí toalety, které by vyráběly energii pro spotřebu domácnosti, tedy i pro dobíjení elektromobilů.

Tento článek původně vyšel v Jízdě do budoucnostie, příloze zaměstnaneckých novin ŠKODA Mobil.

Další články v seriálu Budoucnost mobility

Tato stránka používá cookies.

Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro statistiky a analýzu chování uživatele.