Davor Rostuhar: Každý má talent, záleží na odhodlání

Lidé

Jako malý kluk chtěl být atletem, na vysoké škole snil o akademické kariéře. Nakonec se Davor Rostuhar stal cestovatelem a jako první Chorvat došel až na jižní pól. Má odvahu plnit si sny, ale snadné to rozhodně není.

6. 12. 2018

Když se s Davorem Rostuharem dáte do řeči, budete mít dojem, že se znáte už roky. Mluví klidně, dívá se zpříma do očí, a i když je doslova zavalen prací, nikam nepospíchá. Na otázku, jak by shrnul svůj dosavadní životní příběh i své úspěchy, odpovídá jednoduše, bez přehnaných emocí či motivačních frází. „Nestalo se mi nic zásadního, co by můj žebříček hodnot obrátilo naruby. Jen jsem asi poměrně brzy zjistil, že život je obrovský dar, trvá jen omezenou dobu, a proto nehodlám promarnit ani jediný den něčím, co mě nenaplňuje.“

„Nejsem blázen, který by bezhlavě riskoval, proto mě příprava stála spoustu peněz a dřiny. Trvalo to celé dva roky, než jsem sehnal všechno potřebné. Ta největší podpora ale přicházela od lidí, kteří mi fandili. Když mi bylo nejhůř, cítil jsem, že jsou tam se mnou, a že to musím dojít i kvůli nim,“ vzpomíná, jak mu ti, které označuje jako „Klub Snílků“ pomáhali především s motivací při odvážné cestě.

Nápad uspořádat expedici na jižní pól prý přišel úplně přirozeně. „Kdybych zrekapituloval svou cestovatelskou historii, začínal jsem jako stopař, pak baťůžkář, jehož hlavní motivací bylo co nejvíc zážitků za co nejméně peněz, a pak to bylo objevování. Podnikl jsem cesty do pralesa, do pouště, vysoko do hor... jižní pól byla další meta,“ říká.

Zbývá 1 192 kilometrů…

Motivací pro Davora byl samozřejmě i fakt, že dosud žádný Chorvat před ním tuto extrémní 1 200 kilometrů dlouhou 47 dní trvající expedici nepodnikl. Ale jeho hlavní motivací byla jeho osobní touha dokázat lidem, že následovat své sny se vyplácí. Vystoupil ze své komfortní zóny a sám na sobě zkoumal, jak se dá s motivací pracovat. To také popsal ve své nejnovější knize „Polární sen“. „Chci v rámci svých projektů předávat lidem zkušenosti, jak překonávat svoje obavy, jak neuhnout z cesty a vytrvat. A tohle byla ideální příležitost. Projít sám tenhle kus pravé divočiny bez asistence,“ vysvětluje Davor, který si po celou dobu vedl pečlivé zápisky, o které se následně podělil s komunitou lidí na svých sociálních sítích.

Davor se během své cesty naučil, že tajemství úspěchu je skryto v kvalitní přípravě. Na expedici se připravoval tak dobře, že ani na okamžik nezapochyboval, že půjde dál, i když to samozřejmě nebylo vždy jednoduché. „Samozřejmě, že přišly momenty, kdy to bylo strašně těžké. Hlavně ráno, když jsem se probudil a měl jsem vylézt z vyhřátého spacáku, což bylo také jediné místo, kde bylo teplo. První den, kdy sáně, které táhl vážily celých 137 kilo, jsem ušel jen 8 kilometrů. A pamatuju si na ten nepříjemně tísnivý pocit, kdy jsem si do deníku psal, že mi zbývá ještě 1 192 kilometrů... Ale když vytrváte, žádný horizont není příliš vzdálený“, rekapituluje.

Ještě dál, za láskou

Ačkoliv se Davorovi povedlo něco úžasného, rozhodně neusíná na vavřínech. Pokračuje dál a na rok 2019 připravuje společný projekt se svou ženou, která ho ve všech jeho aktivitách nesmírně podporuje. „Je to můj nejlepší parťák. Když jsem se cítil oslabený, podpořila mě. Dodávala mi optimismus, když jsem pochyboval. Je to také vášnivá cestovatelka a příští rok se vydáme do světa společně kvůli projektu „Láska kolem světa,“ říká Davor. S manželkou chtějí společně zmapovat podobu lásky ve 20 odlišných kulturách, které k ní přistupují výrazně odlišně než náš západní svět. Výsledkem budou blog, výstavy, kniha i dokumentární film.

Zdá se vám to úžasné? Podle Davora to není nic těžkého. Lidé podle něj často dělají jen chybu v tom, že si kladou buď příliš malé, nebo naopak příliš velké cíle. A přitom stačí, abychom našli sami svůj vlastní potenciál. Pak jen stačí zatnout zuby, svaly a vytrvat. Úspěch nás mine už jen těžko.