Miss Peaches parkuje svůj vůz ŠKODA KAROQ nedaleko ikonického mostu a setkává se s Jirkou Kopečným, zkušeným kajakářem, který za posledních dvacet let strávil v této oblasti snad více času než ve svém domovském Česku. Vysvětlení, proč Jirka vybral právě tuto řeku, je jednoduché: kromě krásy řeky i okolí je to kajakářská legenda.

„Sjet tuhle řeku je pro kajakáře něco jako získat magisterský titul. Některé pasáže jsou na pátém stupni obtížnosti – nejtěžší je šestý stupeň - a zároveň je to řeka s dobrým přístupem ze břehu. Podél řeky navíc vede cesta, kudy můžeš jet na kole,“ vysvětluje Jirka Nině. To je samozřejmě výzva pro menší závod, jehož cíl je právě most Ponte dei Salti. Nina souhlasí, ale na otázku, kudy má jet, přichází lakonická odpověď: „Prostě následuj řeku!“

„Trénuju několikrát týdně na vodním kanálu a do toho ještě přidávám fyzickou přípravu. Nejlepší j  ale stejně jezdit co nejvíc na divoké vodě. Přiznám se, že v posledních deseti letech mám kromě Švýcarska nejraději Norsko, ale už jsem tam všechno sjezdil, takže teď hledám nová místa.“

Jirka se vrátil i k „eskymákovi“ ze závodu, tedy k okamžiku, kdy se přetočil do vody a musel rychle nahoru: „Nemám to moc rád, nateče ti voda do nosu, což není moc příjemné. Tuhle řeku jsem sjížděl minulý týden, ale bylo mnohem méně vody. Od té doby jí výrazně přibylo a řeka mě trošku překvapila,“ pousměje se a upozorňuje, že řeky se častokrát mění, takže je potřeba je vždy předem prozkoumat a hlavně nikdy nejezdit sám.