Bitva s přívlastkem La Doyenne se prvně uskutečnila 29. května 1892. Tehdy se na trať vydalo 33 odvážlivců. Původní myšlenkou zakladatelů bylo otestovat organizační schopnosti pro závod, který se nakonec nikdy neuskutečnil. Na podporu prodeje tištěných novin L'Expresse se redaktoři tiskoviny vycházející pro francouzsky hovořící obyvatelstvo Belgie rozhodli uspořádat závod Lutych-Paříž-Lutych. Jenže šichta na 850 kilometrů není jen tak, proto se zrodil plán uspořádat nejprve kratší variantu cyklistického závodu jako prověrku vlastního umu.
Start i cíl byl po 250 kilometrech v Lutychu a otočka v městě Bastogne u lucemburských hranic. Důvod byl prostý. Je zde vlaková stanice, takže organizátoři mohou z místa startu dojet do průjezdního bodu na kontrolu účastníků. Závod měl na tehdejší dobu nevídaných tři tisíce výškových metrů.
Všichni startující jsou z Belgie, drtivá většina z Lutychu. Jen 17 jich dokončí závod vypsaný pouze pro amatéry a vítězem se stává Léon Houa, který s cyklistikou začal o čtyři měsíce dříve. Porci 250 kilometrů zvládne bez 12 minut za 11 hodin s průměrnou rychlostí 23 kilometrů v hodině! Následně triumfuje ještě v dalších dvou ročnících.
Pak závod zanikne. Dočasně. V roce 1908 se vrací na scénu. A píše nebývalá dramata. Nekonečná řada krátkých, ale prudkých stoupání bere síly i největším šampionům. V průběhu let osciluje množství výškových metrů až k pěti tisícům. Mnozí tvrdí, že jde o zvrhlou vyčerpávací cyklistickou válku. Oficiálně organizátoři většinou uvádí v itineráři jen deset až dvanáct stoupání. Ve skutečnosti jich napočítáte ke třem desítkám.
Mnohdy La Doyenne provází sněžení. Ano, v Ardenách, kde by na konci jara čekal vločky jen snílek. Ale právě sníh maří sny mnoha cyklistických velikánů. Jako by nestačily všechny ty zatracené ardenské kopce... Rok po I. světové válce dorazí ve sněhové bouři do cíle jen šest cyklistů, zbytek sesedne a vzdá. Ani fakt, že na obrátce v Bastogne je oficiálně vyhlášena dvouhodinová přestávka, většinu pelotonu nezachrání. Když se jede v roce 1957, z 242 přihlášených se pouze 27 jezdců v kruté zimě a sněhu dostane do cíle. A na jaře 1980 do cíle přijede kvůli vánici jen 21 závodníků ze 174 startujících.
Kopcovitý terén přeje agresivním jezdcům. Však také tuhle bitvu v Ardenách pětkrát ovládl Eddy Merckx, jeden z nejúspěšnějších cyklistů historie. Čtyři triumfy mají Ital Moreno Argentin a Španěl Alejandro Valverdo. A v roce 2025 měl na kontě tři triumfy cyklistický fenomén úvodu třetího tisíciletí Tadej Pogačar.
