1914: I. světová válka změnila výrobu L&K. Pluhy pomohly zachránit automobily

Jak se změnila výroba s příchodem války? 
Byla podřízena válečné výrobě. Určující institucí bylo vídeňské ministerstvo války. Začaly vznikat sanitní vozy nebo automobily pro důstojnický sbor. Ale během válečných let nebyla potřeba jen vozidla, a tak se v Mladé Boleslavi vyráběla i různá munice, dřevěné bedýnky nebo dřevěné vozíky. Vše bylo určeno tím, co bylo zrovna potřeba dle válečného výrobního programu habsburské monarchie. 
  
Ve válce bojovalo velké množství českých občanů, což se dozajista týkalo zaměstnanců L&K. Víte, kolik? 
Přesné statistiky neexistují. Ale máme tři pozoruhodné příběhy, které s I. světovou válkou souvisejí. Tím prvním je přístup ředitele Klementa. Na počátku války se mu podařilo téměř všechny dělníky, kteří měli narukovat, vyreklamovat zpět do výroby. Druhý příběh souvisí s vedením společnosti a jeho přístupem k lidem s pokračující válkou. Zdražování základních potravin bylo pro běžné obyvatelstvo téměř neúnosné. Správní rada schválila zřízení fondu, ze kterého byly podporovány rodiny odvedených zaměstnanců, a vyčleňovala i finanční prostředky na nákup potravin. Poslední příběh se týká spíše odvahy tehdejších zaměstnanců. Konkrétně těch z ruských filiálek. Bylo běžné, že společnost měla prodejny a opravny i ve vzdálenějších zemích, automobily nebyly tolik rozšířené, takže do zahraničí se podívali na delší čas také zaměstnanci společnosti. V carském Rusku v srpnu 1914 vznikla Česká družina, dnes ji označujeme za předchůdkyni československých legií. Do této družiny vstoupilo 25 mužů, tedy celých 75 procent, osazenstva ruské filiálky společnosti Laurin & Klement. Dva z těchto bývalých zaměstnanců, Stanislav Čeček a Vojtěch Klecanda, se stali generály československých legií. Po konci války přešli do služeb nově vzniklé československé armády. Perličkou je, že oba mladoboleslavskou továrnu navštívili 5. prosince 1923, podpisy těchto statečných mužů se nacházejí v tehdejší návštěvní knize. 

Odlitky pro výrobu granátů

Granáty

Změnila se výroba po konci války v roce 1918? 
My vnímáme vznik Československa 28. října 1918 jako radostnou událost. Po konci oslav došlo ale na praktické věci – musíte si uvědomit, že bylo potřeba vytvořit legislativu, měnu, nastavení institucí a převést hospodářství na neválečné. A to se ukázalo jako nejtěžší úkol, poptávka po automobilech šla rapidně dolů. Ale společnost si poradila, našla cestu z krize ven. Sortimentem, který šel na odbyt, se staly pluhy. Ty byly potřeba pro zemědělství, které se vracelo k normálu. Vyvážely se i do zahraničí. Dá se říct, že neautomobilová výroba udržela paradoxně společnost v chodu a zachránila budoucí výrobu automobilovou. 
  
Ovlivnil vznik Československa i obchodní zájmy L&K a cílové trhy? 
Rakousko-Uhersko bylo z dnešního pohledu obrovským státním celkem. I když existovala celní hranice mezi předlitavskou a zalitavskou částí, nedala se tato překážka obchodu srovnat s tím, co nastalo po rozpadu mocnářství. Z domácích trhů před rokem 1918 najednou byly trhy zahraniční. Každý z nových států si procházel vlastním procesem ustavování zákona, měny a hospodářství. Logicky si tak začaly své nově vzniklé národní trhy chránit, zavedly cla a kontingenty na dovoz. Hlavní myšlenkou bylo podpořit své domácí výrobce a domácí spotřebu. My byli nejprůmyslovější částí monarchie orientovanou už tehdy na vývoz. Počátek 20. let 20. století přinesl spor mezi dvěma ekonomy. Alois Rašín se rozhodl pro deflační politiku, která držela nově vzniklou československou korunu velmi silnou. Národohospodář Karel Engliš naopak chtěl kurz naší měny slabší, právě aby podpořil export výrobků. Kombinace výše řečeného nevytvářela stabilitu pro podnikání. 
  
Kdy došlo ke vzkříšení automobilové výroby?  
Situace se začala měnit ve chvíli, kdy byly dotaženy reformy jako pozemková, měnová a plně začaly fungovat instituce státu. Situace se pro podnikatele uklidnila, byla tam předvídatelnost. Vždy, když máte stabilní prostředí s minimem změn a kontinuitou, tak je to dobré pro byznys. Neznamená to, že by byl boom z roku na rok. Ale dno výroby automobilů společnosti Laurin & Klement nastalo roku 1921, kdy bylo vyrobeno pouhých 278 kusů vozidel. Největší zlom nastal mezi lety 1924 a 1925, kdy se výroba automobilů z roku na rok téměř zdvojnásobila. Samozřejmě, že továrna a její vedení se snažilo inovovat, unifikovat díly na vozidla a hledat nové trhy. Ale když se nedaří hospodářství jako celku, tak se nedaří i společnostem. A to se v mladém Československu začalo v půlce 20. let měnit. Jen dodávám, že v roce 1925 dojde k fúzi mladoboleslavské Laurin & Klement s plzeňským strojírenským koncernem Škoda. Následně nastane v továrně výstavba nových výrobních kapacit pro pásovou výrobu. K plnému využití jejího potenciálu dojde až po odeznění hospodářské krize 30. let.