1939: Válka, osvobození, znárodnění. Temné období československých dějin

Jak II. světová válka zasáhla Škodu? 
Celý koncern spadl pod Reichswerke Hermann Göring. Výroba osobních vozů se postupně snižovala, ale ustala až v roce 1944. Větší prostor dostaly vojenské verze automobilů, sanitní provedení vozů... Zvláštností byl těžký tahač RSO, jehož hlavním konstruktérem byl Ferdinand Porsche a jeho kancelář ze Stuttgartu, za českou stranu vedl tým Jaromír Meduna. Kromě toho se v Mladé Boleslavi vyráběla i neautomobilní produkce jako motory pro Messerschmitt, pro stíhací tanky Hetzer, ale také subdodávky pro další zejména německé firmy.  

S německou okupací máme spojený i začátek jezdění vpravo. Jak rychle na to Škoda reagovala?  
Automobilka Škoda už v polovině 30. let přišla s tím, že některé série Populárů měly volant vpravo, jiné vlevo. Čili u některých modelů nebyl s novým nařízením problém, změna se ostatně – byť později – čekala, mohl se tak jen změnit poměr vyráběných variant. U jiných typů se muselo dovyvinout řešení. Třeba u Superbů 3000 OHV je uvedeno, že se všechny vozy vyráběly s volantem vlevo až od září 1940.  

Už víme, že po I. světové válce poněkud trval návrat k výrobě aut. Jak to bylo po roce 1945? 
Továrna jako taková měla na skladě řadu dílů, které bylo možné po válce použít. S novými dodávkami to bylo horší. Velké škody v Mladé Boleslavi napáchalo bombardování sovětskou armádou 9. května 1945. Chvíli trvalo odklízení trosek, konsolidace personálu také nebyla jednoduchá: zatímco v roce 1944 tu pracovalo 8 500 lidí, o rok později to bylo 6 500 a v roce 1946 jen 4 500 lidí. Nicméně první automobil – jednalo se o lehký nákladní vůz typu 256 – byl postaven již v červnu 1945. Co se osobních vozů týká, tam se začalo o trochu později. S ohledem na dodavatelské možnosti československého průmyslu byly také výrobní objemy poměrně malé. Tisící vůz po válce byl vyroben v dubnu 1946 a desetitisící v dubnu 1947. 

po požáru 1945 – kouř

Jak tedy vypadalo z ekonomického pohledu období 1945 až 1948? 
Byla to zvláštní doba. Všichni se těšili z míru a z možností, které se otevřely. Zároveň se obyvatelstvo docela radikalizovalo a nashromážděnou frustraci válečných let vybíjelo v plamenných projevech buď veřejně, nebo alespoň korespondenčně. Každý měl jiné představy o tom, jak by se měla nová republika budovat. Klíčový průmysl byl znárodněn v říjnu 1945, na základě dekretu vydaného prezidentem Benešem, a vláda – vědoma si okolností hospodářské krize počátku 30. let – se snažila stovky nebo spíš tisíce malých podniků sloučit do větších celků, které by eventuální příští krizi měly zvládnout lépe nebo ještě lépe by jí mohly čelit tak, že by vůbec nevznikla. Došlo tím ale ke zpřetrhání dosavadních fungujících mezipodnikových vazeb – například mezi Škodovkou v Boleslavi a Škodovkou v Plzni – a naopak k navázání nových vazeb, z nichž ale řada dlouho nevydržela. V našem případě zmíním závody ve Vrchlabí a v Kvasinách, které – byť několikrát získaly větší autonomii nebo samostatnost – vydržely ve svazku s Mladou Boleslaví, naopak podniky v Kunovicích (Let) nebo v Krnsku (Kotek), včleněné do AZNP již při vzniku, se osamostatnily anebo byly přičleněny k jiným národním podnikům, např. hračkářskému uskupení mnoha malých dílen Tofa (n.p. vzniklý sloučením mnoha malých dílen, z nichž jedna původně malá německá dílna dala celému podniku název ToFA: „toy fabric“). 
  
Jak dramatický byl pro podnik revoluční rok 1948 a znárodnění? 
Rok 1948 byl pro Boleslav důležitý spíše v politické rovině. Automobilka se už vyrovnala s tím, že 20 let budované vazby s Plzní byly zpřetrhány a že má nové závody, které může využít ke svému rozvoji. Nicméně řada výše postavených zaměstnanců se během „slavných únorových dnů“ stala nepohodlnými a lidé byli více či méně ostrakizováni, řada z nich byla propuštěna ještě na konci února 1948, lidově řečeno byli vyhozeni na hodinu. Ještě pár následujících let se průmysl zmítal pod direktivou ne vždy domyšlených nápadů na přesuny výroby, kdy například v Mladé Boleslavi byly vyráběny vozy Tatra. Zároveň je potřeba říct, že znárodněním a následnou restrukturalizací velkým podnikům zmizela konkurence. Prostě bylo shora stanoveno, že například limuzíny pro státní činitele bude vyrábět Tatra, že osobní vozy pro běžné lidi bude vyrábět AZNP Mladá Boleslav. Ostatní neměli právo na to být konkurenty, ale ani na to existovat. Do těch velkých konglomerátů stát poměrně hodně investoval, ale jen dle svých možností. Pro úplnost dodávám, že hospodářství po roce 1945 přešlo na plánované. Nejdříve byl ustanoven dvouletý plán, následně se po uchopení moci přešlo k plánům pětiletým dle sovětského vzoru. 

po požáru 1945 – jídelna