1992: Hokejové sbohem s federací a začátek pevného partnerství Škody

Země byla polepená volebními billboardy, ze kterých mnohem častěji než dřív křičely nacionální slogany.
16. 7. 2025 130 letZdroj fotografie: ČTK / Michal Doležal
„Společný stát, nebo rozdělení,“ znělo kupříkladu heslo ODS.
A v této rozjitřené době Československo hostilo hokejové mistrovství světa, které se snažilo diplomaticky vyhovět Čechům i Slovákům. Základní část národní tým odehrál v Bratislavě, samotný šampionát zahajoval předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček, aby při zápase o bronz v Praze zase týmu osobně fandil prezident Václav Havel.
Ten si ve Sportovní hale ale nesedl do čestné lóže, kam byl pozván, ale duel sledoval mezi diváky za československou střídačkou.
„Báli jsme se hlavně v Bratislavě určitých nacionalistických tendencí, ale všechno bylo zbytečné. Diváci v Bratislavě byli fantastičtí a jsou i nyní v Praze,“ přiznal obavy brankář Petr Bříza.
Aniž by to tehdy tušil, bylo to naposledy, co na mistrovství startovalo společné Československo, protože jen pár týdnů po turnaji se v brněnské vile Tugendhat dohodl předseda české vlády Václav Klaus s předsedou slovenské vlády Vladimírem Mečiarem na rozdělení země.
Zároveň ale šampionát ukázal domácím příznivcům tvrdou podobu kapitalismu z raných 90. let.
Dres tuzemské reprezentace stál ve stánku firmy Tackla 1 200 korun, což při srovnání tehdejších průměrných výdělků a současných je, jako by dnes přišel na desetinásobek!
Tričko s emblémem stálo 580 korun a třeba minerálka v bufetu 35 korun. Vážně byste dnes za vodu dali 350 korun?
A třeba slovenským novinářům bylo přislíbeno ubytování v pražském Parkhotelu za 594 korun na noc, aby nakonec během turnaje vedení hotelu „domácí“ ceny zrušilo a nastavilo jednotnou cenu 4 200 korun za noc, což byla v Československu tenkrát zhruba výše průměrného měsíčního platu.
Čechoslováci nakonec skončili třetí, každý z hokejistů si za bronz vydělal 150 tisíc korun.
A Rudé právo tehdy o posledním vystoupení společné reprezentace napsalo:
„Můžeme to říci otevřeně, všichni snili o zlatu. To jsme nezískali, je nesmyslné však bronzem pohrdat. Medaile má svůj lesk a na osmém šampionátu na domácí půdě jsme znovu neskončili bez cenného kovu.“
Byla to stejná medaile, kterou tým získal o pár měsíců dříve na olympiádě v Albertville a kterou zopakoval i za rok.
Turnaj však nebyl jen československým loučením, ale přinesl i pár novinek, které jsou dnes pevnou součástí hokejových mistrovství.
Poprvé o titulu rozhodovalo play off, které vyjma roku 1997 zůstalo. A poprvé se na šampionátu představila i společnost Škoda Auto.
Mladoboleslavská značka tehdy pomohla s organizací mistrovství, když pořadatelům dodala své automobily, přičemž prim hrál model Forman.
A jelikož spolupráce fungovala, stala se Škoda Auto následující rok už oficiálním partnerem IIHF. Toto spojení trvá stále!









