Zdroj fotografie: ČTK / Michal Doležal
Byl nedělní večer 30. června 1996 a na majestátním londýnském stadionu Wembley českou reprezentaci pod vedením kapitána Kadlece čekalo i pod dohledem královny či prezidenta Václava Havla finále mistrovství Evropy. Necelé dva měsíce poté, co země prožila zlaté tažení hokejistů ve Vídni, teď nadšeně až nechápavě sledovala pouť fotbalistů nabitým turnajem. Tým ho sice zahájil beznadějnou prohrou 0:2 proti Německu na Old Trafford v Manchesteru, pak ale šokoval výhrou nad Itálií 2:1 a díky remíze 3:3 s Ruskem prošel ze skupiny. Ve čtvrtfinále proti Portugalsku vykouzlil Karel Poborský nezapomenutelný lob, v semifinále zvládl penaltový rozstřel proti Francii.
A najednou parta, ve které byla pro fotbalový svět ještě neznámá jména – aby ho navždy poznala – Poborský, Nedvěd, Berger, Bejbl, Šmicer, se prodrala do finále. Ten posledně jmenovaný dokonce s tak dlouhým turnajem nepočítal a těsně před finále měl na Staroměstské radnici zamluvený termín svatby s Pavlínou Vízkovou, dcerou bývalého reprezentanta Ladislava Vízka. Už když štístko Šmicer srovnával bláznivý zápas proti Rusku a tím zajistil postup, si ho budoucí tchán dobíral: „On tu naši holku snad nechce.“
Kdekdo čekal, že se veselka odloží, ale trenér Dušan Uhrin svolil, aby útočník expres vyrazil do Prahy. Před radnicí stály ve fotbalové euforii davy, svatbu chtěla zachytit i televize BBC, aby po obřadu Šmicer zase letěl zpět do Londýna k velkému finále.
K finále proti Německu.
Kadlec královně představil český tým, který se pak zásluhou proměněné penalty Patrika Bergera ujal vedení. Václav Havel se v čestné lóži usmíval, zavalitý německý kancléř Helmut Kohl naopak mračil. „Pocitově to byla fakt hrozná pencle. Šílená. Ale když z ní padne gól, tak byla kopnutá dobře, ne?“ vyprávěl později Berger.
Jenže pak začal úřadovat německý náhradník Bierhoff, nejprve hlavou vyrovnal a pak v prodloužení vystřelil zlatý gól, po němž Čechům vyhrkly slzy zklamání. Kadlec svou družinu následně po schodech znovu dovedl ke královně, která mimochodem ve Wembley dekorovala vítěze už v roce 1966 při mistrovství světa, a prezidentu Havlovi a převzali od nich stříbrné medaile. „Nejuchám, nebrečím, ale věřte mi, že první moment po porážce byl šílený. Opakoval jsem si: Proč? Proč? Za chvíli mi došlo: Buď rád, že tu stojíš. Když nám vylosovali skupinu s Němci a Italy, myslel jsem si, že pojedeme jen na výlet,“ vzpomínal Kadlec pro MF DNES.
V Česku ani porážka nezmenšila fotbalovou euforii a reprezentace, kterou v kvalifikačním cyklu sponzorsky podporovala také Škoda VW, se stala před hokejisty nejlepším kolektivem roku 1996.
