Zdroj fotografie: Lebeda Pavel / CNC / Profimedia
Turnaj v Praze skončil pro Čechy brzy.
Až moc brzy.
Majitelé stánků se suvenýry další dny vyprodávali zboží za zlomek ceny. Razantně slevili i šmelináři, kteří hodlali vyšponovat cenu za finálový lístek na desítky tisíc korun. Na černém trhu jste ho ale nakonec dokázali sehnat za sedm tisíc. U haly celkově utichl hokejový mumraj. Fanoušci i někteří experti naříkali na neférový systém turnaje, ve kterém k vyřazení po bezchybné jízdě postačila jediná porážka v nevhodný čas. Šest předchozích výher bylo rázem smazáno a zapomenuto. „Nechceme se na to vymlouvat, ale předchozí zápasy o ničem nás otupily. Přirovnal bych to k čekání na letišti,“ prohlásil trenér reprezentace Slavomír Lener. „Vítězové osmifinálových skupin by podle mě měli jít rovnou do semifinále.“
Změnu si zklamaní Češi nevydupali. Místo dalšího zlatého tažení naganské generace si pamětníci vybaví precizní organizaci a fantastické kulisy. „Pražská hala je nejhezčí v Evropě,“ chválil i šéf IIHF René Fasel. Na české duely v hlavním městě byl pokaždé nával jak před rockovými koncerty světových hvězd. Z Ostravy se zase dočasně stalo hlavní město Slovenska, kde jejich reprezentanti odehráli úvodní fáze šampionátu. Čechy ani Slováky bouřlivá podpora k medaili nedohnala, nicméně Češi vytvořili divácký rekord (552 097 lidí).
„Svět aspoň vidí, co pro tenhle národ znamená hokej! Všechno se vydařilo po organizační, společenské i ekonomické stránce. Jen ta sportovní nevyšla,“ řekl předseda českého hokejového svazu Karel Gut při hodnocení turnaje. Mimochodem první uspořádané MS po rozdělení Československa vynesl zisk přes 80 milionů korun.
Porážka s Američany bolela, ale už brzy měla přijít velká odplata.
