2016: Žádná bariéra není nepřekonatelná

Narodil se s vadou horních končetin, kterým chybí pažní kost, a deformací kolenních kloubů. Ani doktoři nepřišli na důvod, jenže ač jde o výrazný handicap, on v poklidu a smířeně řekne: „Asi mám výhodu, že je to vrozené, protože jsem se s tím učil žít odmalička a je to pro mě jednodušší.“ A po chvíli přidá: „Můj handicap se stal hnacím motorem mého odhodlání a touhy dokázat, že překonám jakoukoliv překážku.“

4. 11. 2025 130 let

Teď je z Arnošta Petráčka – jak se sám popisuje – normální kluk. Má kamarády, přítelkyni, řídí auto a taky je na sportovní scéně známou a úspěšnou postavou, protože se zúčastnil pěti paralympiád a ze tří dovezl plaveckou medaili. Z té Ria dokonce tu nejcennější, protože onen hnací motor mu skutečně pomohl překonat bariéry.

„Voda je můj život. Dala mi strašně moc ve sportovní i osobní rovině. Díky ní jsem se mohl zapojit do zdravé společnosti a naučil jsem se fungovat.“

Tím normálním klukem byl díky rodičům odmala. Provozovali penzion na Lipně, kde se Arnošt naučil jezdit na kole, lyžovat a hlavně v hotelovém bazénu plavat. A plavat tuze dobře.

Ač i on prožil trudné chvíle, když na základní škole zažil šikanu a posměch spolužáků, bazén do něj lil sebevědomí. V jedenácti letech získal svou první velkou medaili na Karlovarském pohárku, za další čtyři roky byl druhý na mistrovství světa juniorů a v sedmnácti – v roce 2008 – se prodral do Pekingu na svou první paralympiádu a hned skončil čtvrtý. O čtyři roky později v Londýně byl na padesátce znakem pátý a v Riu už z toho bylo zlato. „To je pro mě ta nejcennější medaile, všechno potom už byl jen bonus.“ Následovalo stříbro z Tokia a bronz z Paříže.

Zároveň ale vedle své sportovní kariéry dokázal vystudovat ekonomickou vysokou školu, udělal si řidičský průkaz a miluje řízení. Právě po paralympijském triumfu, když byl vyhlášen nejlepším handicapovaným sportovcem roku, dostal speciálně upravený vůz Škoda Octavia Combi. Ten dodala společnost Škoda Handy, jejímž cílem je pomáhat lidem se sníženou pohyblivostí opět získat mobilitu. Škoda Auto je zároveň hrdým partnerem projektu Cesta za snem, který podporuje (nejen) handicapované v touze po pohybu a plnění snů. Jedním z těch Petráčkových bylo řídit autobus či hasičský speciál, což mu Cesta za snem splnila.

Na webových stránkách plavce pak stojí jeho ústřední motto: „Chci celému světu ukázat, že sport je pro všechny a žádná bariéra není nepřekonatelná.“ Petráček to už dávno dokázal!