V archivu pořád nacházím nové věci

Stojí mimo záři reflektorů, přesto jsou nedílnou součástí automobilky Škoda a mohou vyprávět neobyčejné příběhy. V případě koordinátora archivu Lukáše Nachtmanna to platí doslova.

9. 10. 2025 130 let

Škoda Auto je jednou z nejstarších automobilek na světě s nesmírně bohatou historií. Stála u prvních krůčků motorismu, kráčela přes dvě světové války a několik režimů a nyní je globálním hráčem na poli moderních automobilů.

Za 130 let fungování se nastřádalo obrovské množství materiálů, které schraňuje rozsáhlý a profesionálně organizovaný archiv přímo v srdci firmy v Mladé Boleslavi. Lukáš Nachtmann je jeho vedoucím a při provázení fascinujícím prostředím, kde se on a jeho tým starají o dědictví značky, je znát, že je tady jako doma. Sám s úsměvem říká, že je tady víc než doma.

Veterány, brazilský Klement, uhelná krize

Práce v archivu možná někomu zní stereotypně, ale opak je pravdou. Z výčtu aktivit můžeme jmenovat například přípravy výstav v muzeu, vytváření podkladů pro jednání představenstva, dny otevřených dveří či vyhledávání dokumentů pro nejrůznější veřejné akce nejen v domovském Česku. K tomu všemu patří i úzká spolupráce s muzejní restaurátorskou dílnou, kontakt s veteránisty a další aktivity.

„Majitelé veteránů tvoří velkou část dotazů, ať už chtějí pomoct s renovací a potřebují znát nějaké detaily vozu, nebo mají problémy při přihlašování, kdy vystavujeme stanoviska pro stanice technické kontroly.“ Takový dokument obsahuje například datum a místo výroby vozu nebo i to, jaká měl kola. Archiv se tak veteránské komunitě aktivně věnuje a i při pátrání po náhradních dílech může alespoň doporučit některou vhodnou burzu.

Dotazy chodí z celého světa, velmi aktivní je třeba Škoda and Tatra Register v Austrálii. Netýkají se však jen automobilů, ale historie obecně, a tedy všeho, co s tím souvisí: „Ozval se nám třeba jistý Wolfgang Amadeo Klement z Brazílie s tím, že jeho předci kdysi odešli z Čech, a tak ho zajímalo, jestli náhodou není příbuzný s Václavem Klementem. Museli jsme ho zklamat, příbuzný není,“ popisuje Nachtmann jeden z nevšedních dotazů.

A rovnou přidává další: „Nedávno tu byla vědkyně, kterou zajímala uhelná krize za první světové války a to, jak se firma vypořádala s nedostatkem uhlí.“

„Většina badatelů chce získat informace ke svému vozu a zpravidla jim dokážeme pomoct on-line. Osobně sem zavítají ti, kteří potřebují více detailů, nebo třeba autoři knih. U nás si materiály mohou pročíst více do hloubky a najít detaily, které dosud nebyly tolik známé nebo se nevědělo, kdy a jak se staly,“ vysvětluje Nachtmann. A pokračuje: „Část dotazů nám chodí i ze zahraničí, třeba z Německa. Tam jsem dokonce pomáhal s přípravou několika výstav. Občas se někdo ozve i z jiných částí světa. Blízké kontakty máme také s Dánskem, kde je soukromé muzeum Škodovek.“

Neobyčejné příběhy

Krásnou součástí práce Lukáše Nachtmanna je i tvorba cyklu přednášek Neobyčejné příběhy. Při nich mohou zájemci nahlédnout nejen do historie samotné automobilky a jejích modelů, ale také do dějin Mladé Boleslavi nebo jejího dopravního propojení s okolím. Stranou samozřejmě nezůstávají ani různá výročí. V loňském roce to byly třeba narozeniny modelu Felicia, které si na přednášce připomnělo hned několik pamětníků, kteří byli u startu tohoto důležitého modelu. Letošní přednášky jsou samozřejmě zaměřené na 130 let historie.

Vedle přednášek je možné navštívit i tematické výstavy muzea Škoda. Letos je to kromě 130 let značky také 50 let úspěšného závodního vozu Škoda 130 RS. I na těchto časově omezených výstavách se samozřejmě archiv podílí od prvotního nápadu přes plánování obsahu až k přípravě exponátů.

Archiv společnosti Škoda Auto

Archiv vznikl v 50. letech 20. století a jsou v něm uloženy materiály dokumentující vývoj firmy. Ty zahrnují například zakládací smlouvy, písemnosti úřední povahy (zasedání představenstva, jednání závodní rady atd.) nebo i fotografie, plakáty a technické výkresy. Nahlížení do materiálů je umožněno všem, tedy laické i odborné veřejnosti v rámci takzvané Badatelny. Přístupné jsou všechny materiály s výjimkou těch nezpracovaných, důvěrných či tajných.

Archiv pro budoucnost

Archiv pro automobilku s takto bohatou historií není důležitý jen kvůli minulosti, ale také s ohledem na budoucnost: „Když bude někdo něco potřebovat za 100 let, musí to tady najít,“ konstatuje Nachtmann. V současnosti je tématem také digitalizace archivu, na které se pilně pracuje. „Z jedné strany tedy probíhá skenování a vkládání digitalizátů s metadatovým popisem do databáze, z druhé strany pak připravujeme digitální archiv pro e-born dokumenty,“ doplňuje Nachtmann.

Podle Nachtmanna je nicméně důležité mít materiály i fyzicky: „My víme, jak vypadá papír starý tisíc let, víme, že to přežije a písmo bude čitelné, ale neznáme takto stará data, nevíme, jak doba zapracuje například na jejich nosičích. Budou tady dnes preferované formáty za dalších 130 let? A když bude probíhat nějaká migrace, ať už hardwaru, nebo softwaru, budou mít takové dokumenty pořád stejnou vypovídací hodnotu a právní validitu?“