Ještě v nepříliš vzdálené minulosti se s elektřinou v dopravě spojovaly především vlaky, tramvaje či trolejbusy. Nedávno se k nim přidaly také elektromobily, elektrokola a jiná elektrická řešení individuální mobility. Tím však vývoj nekončí. Na dveře již klepe doba, kdy se budete běžně setkávat také například s elektrickými loděmi a letadly! První vlaštovky už jsou tady.

S elektřinou do nebes

Norsko se spalovacích motorů zbavuje i ve vzduchu. Chce být prvním státem na světě, kterému se do roku 2040 podaří nasazovat elektrická letadla na všechny krátké lety – vnitrostátní a do metropolí sousedních států. Dopravci už naplánovali první testovací trasu, na kterou využijí elektrické letadlo s 19 sedadly.

Izraelský start-up Eviation Aircraft vyvíjí vrtulové elektroletadlo Alice s doletem až 1 200 km a letovou rychlostí až 450 km/h. Do letounu se vejde devět cestujících a dva piloti. Pokud prototyp zhruba 12 metrů dlouhého a 16 metrů širokého letadélka úspěšně zvládne zkušební testy, stane se součástí letového provozu v roce 2021. S cenou kolem 50 milionů korun bude konkurenceschopné benzinovým modelům.

Nejen ekologie, ale i náklady na palivo jsou důvodem, proč stranou vývoje nezůstávají ani giganti leteckého průmyslu Airbus a Boeing. Druhý jmenovaný podporuje start-up Zunum Aero, který v roce 2022 uvede na trh hybridní dvanáctimístné elektroletadlo. Airbus zase pracuje na čtyřmístném „městském“ elektroletounu se schopností vertikálního vzlétnutí i přistání. Podobný projekt připravuje společnost Uber nebo český start-up Zuri.

Trolej nad dálnicí

Německo otevřelo první úsek dálnice, na němž se speciální nákladní auta mohou dobíjet za jízdy. Pětikilometrová trasa nedaleko Frankfurtu nad Mohanem testuje možnosti takzvaných elektrických dálnic. Ke zdroji energie se kamiony připojují pomocí ramen vyklápěných z nástavby nad kabinou řidiče. Proces připojení i odpojení trvá jen pár sekund. Řidiči ho bez problémů zvládají i při rychlosti 90 km/h. Obdobnou technologii eHighway pro nákladní vozy s hybridním pohonem Němci zkoušejí i mezi městy Weiterstadt a Mörfelden-Walldorf. Inspirují se Švédy, kteří zprovoznili trolejový úsek dálnice u města Gävle v červnu 2016. Nákladní auta vybavená elektromotory spotřebovávají o polovinu méně energie než klasická a pokles emisí dosahuje 80–90 %.

Rychlostí větru

Novým výzvám čelí železniční doprava, kde není elektřina žádnou novinkou. Řeší se třeba otázka, kde energii udržitelným a šetrným způsobem získávat. V tomto ohledu odstartovalo novou „zelenou“ éru železniční dopravy Nizozemsko. Elektrovlaky tamní společnosti NS jezdí od roku 2017 výhradně na energii vyrobenou elektrárnami z větrných parků v Nizozemsku, Belgii a Finsku. Nizozemské elektrovlaky denně přepraví více než půl milionu cestujících a ročně spotřebují tolik elektrické energie jako všechny amsterodamské domácnosti.

Jedničky na vodě

Vody v úžině Öresund mezi Dánskem a Švédskem brázdí dva nové ekologické trajekty. Původně dieselové lodě Auroru a Tycho Brahe švédská společnost ForSea přestavěla na elektrické. Jsou to zatím největší plavidla svého druhu na světě, která takovou přeměnu prodělala. Oba trajekty převezou přes sedm milionů pasažérů a dva miliony dopravních prostředků ročně. Jedna cesta trvá 20 minut. Baterie se nabíjejí při každém přistání šest až devět minut.

Tento článek původně vyšel v Jízdě do budoucnosti^e, příloze zaměstnaneckých novin ŠKODA Mobil.