Velmi rozličná – a často nejednoznačná – pravidla ohledně tohoto prvku výbavy v jednotlivých státech Evropy dokážou pěkně zamotat hlavu. Víte, kde kameru bez okolků smíte používat, kde si dávat pozor na to, co děláte se záznamem, a kde ji nesmíte v autě používat či dokonce ani vlastnit? Rozhlédněte se po Evropě i po světě, abyste zjistili, jaká pravidla kde aktuálně platí.

Německo

Chtěli byste se pochlubit videem z rychlé jízdy po německé dálnici bez rychlostního limitu? Tak pozor na to, že na obrazu nesmí být rozpoznatelný ani jeden obličej či registrační značka auta.

Francie

Kromě toho, že podobně jako jinde nesmí kamera bránit řidiči ve výhledu, platí i ve Francii pravidlo o soukromých a důkazních účelech natáčení. Specifikem je, že jako důkaz záznam smíte předat pouze policii.

Rakousko

Rakušané jsou jedním z příkladů, kde pravidla nehovoří jednoznačně. Není to tak dávno, kdy jste v Rakousku mohli vyfasovat pokutu jen za pouhou přítomnost i nezapnuté kamery ve voze. A dnes? Všechny pevně instalované kamery snímající veřejný prostor je nutné oznámit úřadům a zaregistrovat. Tamní automotoklub ÖAMTC však tvrdí, že palubních kamer se to netýká. Natáčet tedy můžete. Ale nesmíte nic zveřejnit! Jakýkoliv záznam, kde lze rozpoznat osoby nebo vozidla (podle registrační značky) je nelegální a za jeho zveřejnění je možné dostat pokutu ve výši až deset tisíc eur. Takže raději opatrně.

Švýcarsko

Tady je to pěkně zapeklité. Používání kamery zakázáno není. Je tu ale několik podmínek. Zaprvé: musíte mít zákonný důvod, nelze pořizovat záznam jen tak pro nic za nic, nebo jako dokument z cest. Zadruhé: všichni na videu o tom, že je nahráváte, musí vědět, což je nereálné. Zatřetí: pravidlo proporcionality – smíte natáčet pouze důležité události, nikoliv však desítky či stovky kilometrů běžné jízdy (a tedy i stovky automobilů a lidí). Kameru byste tak měli zapnout až několik sekund před nehodou nebo jiným incidentem. Rada? Nechejte ji raději doma.

Slovensko

Pro osobní – a co je důležité, i důkazní – účely natáčet smíte. Pokud byste se rozhodli záznam zveřejnit, musíte ctít soukromí a na obrazu nesmí být jednání lidí a jejich chování na veřejnosti. Policisté při případné kontrole mohou také zkoumat, zda kamera nepřekáží v zorném poli řidiče.

Řecko

Tak trochu šedá zóna. Pro osobní potřebu jsou kamery legální, zveřejňování záznamu a jeho použití pro pojišťovací účely je však nezákonné. Záznam lze použít pouze jako důkaz při obvinění z trestných činů.

Maďarsko

Maďaři to mají nastaveno poměrně zvláštně. Kameru je povoleno používat pro osobní účely, které ale nikde nejsou přesně uvedeny. Navíc je nutné mít záznam v malém rozlišení a nízké frekvenci snímků za sekundu a je třeba zajistit, že jej nezneužije nikdo další a že bude po pěti pracovních dnech smazán. Naše doporučení: než na hranicích laborovat s nastavením kamery a myslet na mazání, je lepší ji sundat.

Belgie

Záznam je určen výhradně pro soukromé účely a zveřejnění je zakázáno. Nahrávku lze použít jako důkaz, je ale nutné to nejdřív oznámit všem dotčeným stranám.

Portugalsko

Nejtvrdší přístup: kameru totiž nesmíte ani vlastnit! Popotahování se tak můžete dočkat, i kdyby ji policie našla v autě, na sedadle, v přihrádce nebo v kufru. Jak to má řidič udělat, když jediná silniční cesta do země vede přes Španělsko, kde je používání kamer bezproblémové, úředníci nevysvětlují.

Lucembursko

Pokud budete touto zemičkou projíždět, kameru na hranicích schovejte. Smíte ji totiž vlastnit, nikoli však používat.

Polsko

Tady se kamery zatím jako téma úřadů neobjevují a informace jsou kusé. Natáčet můžete, zveřejnění záznamu ale musí ctít zákon o ochraně osobních údajů a soukromí. Nesmí tedy být možné určit osoby a registrační značky aut.

Ukrajina

Asi jste na internetu viděli videa, jak člověk skočil na kapotu auta třeba u přechodu, promáčkl ji, rozbil čelní sklo, případně i sobě hlavu. Jasný pojistný podvod a právě na Ukrajině celkem častý. Kamera se tak vyloženě hodí a záznam může sloužit jako velice vítaný důkaz. Opět také platí, že by se neměly zveřejňovat „espézetky“ a obličeje.

Země bez omezení

Říkáte si, že ve výčtu chybí Rusko? Je to tím, že patří do seznamu států, které na používání kamer žádná zvláštní pravidla a omezení neuplatňují. A to jde přitom o zemi, která podle mnohých názorů palubním kamerám dala smysl a zapříčinila jejich masovější používání. Vždyť, kdo by aspoň občas na Facebooku a YouTube nenarazil na záznamy více či méně bizarních a neuvěřitelných situací, ke kterým na ruských silnicích dochází.

Mezi další země, kde můžete palubní kameru používat volně a bez potíží – samozřejmě pokud ji jako všude jinde neumístíte do zorného pole řidiče a při případném zveřejnění rozmažete všechny obličeje a registrační značky –, patří  Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Gruzie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Island, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Malta, Moldavsko, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Turecko a Velká Británie.

Údaje platí k 1. 7. 2020.