Tyto stránky využívají cookies od společnosti Google za účelem zkvalitňování svých služeb, k personifikaci reklamy a analýze provozu. Informace o jejich používání se společností Google sdílíme. Setrváním na této stránce vyjadřujete souhlas s takovým jejich užitím. Souhlasím
Všechny tiskové zprávy
Zobrazit aktuality Skrýt aktuality

Hliník

 

Hliník (Al) je třetím nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře, přesto ho zná lidstvo jen něco málo přes jedno století – teprve v roce 1886 byla jeho průmyslová výroba patentována a o čtyři roky později i spuštěna. Je lehký, odolný proti korozi, a v podobě nejrůznějších slitin s křemíkem, hořčíkem a mědí vykazuje i vynikající pevnost. Ve vozech ŠKODA dnes najdete hliník na celé spoustě prvků – jako první samozřejmě každého napadnou vizuálně atraktivní disky kol, ale z hliníkové slitiny jsou třeba i podvozkové díly nebo bloky motorů.

Hliník je totiž lehký, a to mnohem lehčí, než ocel při obdobné pevnosti daného prvku. Díky jeho použití tak dokážeme uspořit až 150 kg na jednom voze. Lehčí automobil je pak samozřejmě při stejném výkonu rychlejší, spotřebuje méně paliva, méně se mu opotřebovávají pneumatiky... Výhod se dá prostě nasčítat celá řada. Automobilové výrobce proto jeho používání láká už dlouhé desítky let. Kompletně hliníkovou karoserii měl například již v roce 1913 vůz NSU 8/24, tedy jeden z předchůdců dnešních koncernových sourozenců Audi.


Vedle svých skvělých vlastností, mezi nimiž zvláště v poslední době nabývá na významu také snadná recyklovatelnost, má ale hliník samozřejmě i záporné vlastnosti. Tou nejpodstatnější je ve srovnání s ocelí až pětkrát vyšší cena, proto se automobilky po prvních nesmělých pokusech s hliníkem soustředily celé minulé století jen na ocel. Vlastně až teprve koncem dvacátého století vyjelo na silnice první sériově vyráběné auto s celohliníkovou karoserií – a překvapivě to byl následník historického NSU, limuzína Audi A8.

Ve vozech ŠKODA se používá řada dílů z hliníkových slitin především v benzínových motorech a převodovkách, ale i na podvozkové díly. U motorů a převodovek jsou hliníkové slitiny použity na velké skříňové odlitky bloku motoru, hlavy válců, ventilového víka, olejové vany, krytu náhonu rozvodů, skříně spojky a převodovky a na mnoha dalších drobných dílech. Z hlediska technologie se jedná především o tlakové odlitky, s nimiž má slévárna ŠKODA AUTO dlouholeté zkušenosti, a kokilové odlévání - především hlav válců.

Ohromná přizpůsobivost hliníkových slitin umožňuje nastavit složení materiálu přesně na míru konkrétnímu použití, a to včetně nasazení na vysoce zatížené díly, jako jsou například písty. Velikou výhodou hliníkových slitin je i jejich snadné obrábění.

Běžní uživatelé vozů ŠKODA ocení především fakt, že široké nasazení hliníkových slitin přináší zcela hmatatelnou výhodu v podobě výrazné úspory hmotnosti. Ta se projeví nejen sníženou spotřebou paliva, ale i lepšími jízdními vlastnostmi vozu a tím pádem i vyšší bezpečností a komfortem jízdy.

Prohlédněte si hliník pod mikroskopem. Pomocí posuvného tlačítka pronikněte až do jeho nitra!

Pokud se vám okno s mikroskopickým pohledem nezobrazuje, zkuste to prosím znovu na displeji s vyšším rozlišením.


EXPERT

KAREL FRANC
koordinátor vývoje motorů EPO

„V konstrukci motorů máme dlouholeté zkušenosti s použitím hliníkových slitin. Moderní konstrukční, výpočtové a simulační metody nám umožnují navrhovat díly tvarově optimalizované z hlediska působících zatížení a s ohledem na chlazení exponovaných dílů motoru. Mnoho moderních konstrukčních řešení, které využíváme v nejnovější generaci benzínových motorů řady EA 211, je přímo podmíněno využitím hliníkových slitin.“

KŮŽE

 

Vzhled, výkon, jízdní vlastnosti, užitná hodnota nebo nízká spotřeba…. To všechno je fajn, ale pokud řidič nebo zbytek posádky nemá ten správný pocit v sedadle automobilu nebo při kontaktu s ostatními povrchy, může všechno výše zmíněné přijít vniveč. I proto jednotlivé automobilky sázejí na ušlechtilé materiály a na co lepšího vsadit, než na nejlepší čalounický materiál, jaký stvořila sama příroda. Kůže je surovinou, která žije, dýchá, je elegantní a příjemná na dotyk. Ve srovnání s látkou kůže lehce klouže, takže si můžete v sedadle lehce poposednout a vcelku dobře se udržuje. Navíc se na ní nechytají chlupy z vašich domácích miláčků, které by byly následně přenášeny dál na oblečení všech členů posádky.

Zatímco dříve byla kůže v interiéru výsadou těch nejdražších aut, dnes je vše jinak a kožené čalounění lze vybírat i do malých modelů a městských aut. Ba co víc, na výběr je z řady rozdílných struktur a barevných provedení. Lakovaná kůže má zcela hladký povrch, hladká kůže je jemně strukturovaná s mikroskopickými póry na povrchu a může být zpracována v matu či lesku.

Specialisté ŠKODA AUTO z oddělení Colour&Trim na vývoji kůže pro sedačky spolupracují s více dodavateli, kteří splňují podle VW norem všechny požadavky na ekologický produkt. Kůže je nabízena pro nejvyšší výbavy a pochopitelně i sportovní verze. Vyvíjeny jsou kůže s čistě přírodní strukturou pro elegantní verze, ale i kůže s různou sportovní perforací a speciální perforací pro klimatizované sedačky.

Kůži podobné materiály či koženka jsou používany i na dalších dílech interiéru. Pro měkké díly vozu, jako například přístrojová deska, dveřní výplně, loketní opěrky jsou využívány vinylové folie a vinylové a polyuretanové koženky. Materiály jsou vyvíjeny s dodavateli, kteří splňují VW normy z hlediska mechanických a chemických vlastností a důraz je kladen především na použití ekologicky příznivých materiálů. Velmi přísně jsou laboratoří kontrolovány emise z těchto materiálů. Cílem je vyvinout materiály, které jsou na omak i okem příjemné a měkké a přibližují se svými vlastnostmi přírodní kůži.

Prohlédněte si kůži pod mikroskopem. Pomocí posuvného tlačítka pronikněte až do jejího nitra!

Pokud se vám okno s mikroskopickým pohledem nezobrazuje, zkuste to prosím znovu na displeji s vyšším rozlišením.


EXPERT

MARKÉTA KALÍKOVÁ
Colour&Trim Designer


„Podle aktuálních trendů pracujeme společně s našimi dodavateli na nových návrzích kůže s protlačovaným vzorem – tzv. embosovaná kůže. Kromě úpravy kůže embosováním a perforováním, využíváme i jiné technologie, díky nimž můžeme získat nové efekty, jako například karbonový vzhled kůže a další moderní 3D vzory, plánované pro speciální verze našich vozů.“

Lak

 

Není to motor, ani palubní deska. Ani převodovka, nebo dostatek místa na zadních sedadlech. To, co zákazníka upoutá jako první, je lak. Automobilky si proto dávají spousty práce s výběrem toho nejlepšího odstínu, kterým zákazníka nový vůz nejlépe osloví.

Lakování byla, je a bude věda – už jen ten ohromný pokrok, během něhož původní nitrocelulózové laky vystřídaly moderní, vodou ředitelné a ekologicky nezávadné barvy. Nesleduje se ovšem jen chemické složení barev, ale i energetická náročnost samotného procesu lakování. Vždyť každá karoserie nového vozu stráví v lakovně mladoboleslavského závodu přibližně 10,5 hodiny!

Vlastní lak se skládá z několika vrstev, na jejichž vzájemné přilnavosti je závislá celková korozní odolnost karoserie. První technologickou operací je takzvaná předúprava, při níž se odstraňují nečistoty z pozinkovaného plechu karoserie. Poté se vytvoří krystalická fosfátová vrstva, která zaručí dobrou přilnavost následujících vrstev. Na ni se takzvanou elektroforézou nanáší vrstva epoxidové základové barvy, která se síťuje při teplotě 180 °C. Zároveň dochází k vytvrzení všech materiálů, použitých ve svařovně. Lakování pokračuje nanesením ochranné vrstvy těsnicích materiálů a ochrany podvozku, které zabezpečí karoserii proti průnikům vody.

 

Tloušťka této ochranné vrstvy PVC „plastizolů“ se pohybuje podle místa nanesení mezi 300 – 1 500 mikrometrů. Po jejím vytvrzení při teplotě 160 °C se karoserie lakuje první základní vrstvou barvy – takzvaným plničem. Samozřejmě vodou ředitelným. Následuje opět vytvrzení, tentokrát při teplotě 150 °C. A konečně přicházejí na řadu dekorativní vrstvy. V prvním kroku se nanáší vodou ředitelný barevný základ, určující vlastní barevný odstín karoserie, tzv. basecoat. Ten se jen vysuší při teplotě 80 °C. Nakonec se přidá krycí vrstva bezbarvého laku, tzv. clearcoat, a znovu se vytvrdí při teplotě 140 °C. Po kontrole kvality vrchního laku se dutiny karoserie ještě zakonzervují horkým voskem při teplotě 115 °C. Tím se v dutinách vytvoří další ochranná vrstva, která ještě zvýší odolnost vozu vůči korozi.

Obdobným procesem (se specifickými kroky pro lakování plastů) procházejí i ostatní barevně závislé montážní díly jako jsou zrcátka, nárazníky, dekorační lišty, spojlery atd., které jsou většinou lakovány u externích dodavatelů. Zajistit, aby výsledný vůz byl patřičně barevně sladěný a aby měly všechny díly stejný odstín jako karoserie, je pořádně náročné.

Preference barev zákazníků se výrazně liší v rámci jednotlivých modelových řad. Obecně čím vyšší třída vozu, tím konzervativnější barvy zákazníci volí. Nejžádanější barvou modelu SUPERB je tak černá Magická, druhé místo obsazuje šedá Business a třetí nejoblíbenější je šedá Quarz.

Mít tři, nebo pět barev pro jeden model? S tím už by automobilka dávno neuspěla. Základem jsou rozmanité palety. K dispozici máme standardně kromě základních i metalické, matné či perleťové barvy. Model RAPID SPACEBACK proto nabízí hned patnáct barevných provedení včetně hodně výrazných barev, jako třeba červená „Corrida“, zelená „Rallye“, nebo modrá metalíza „Race“.

Prohlédněte si lak pod mikroskopem. Pomocí posuvného tlačítka pronikněte až do jeho nitra!

Pokud se vám okno s mikroskopickým pohledem nezobrazuje, zkuste to prosím znovu na displeji s vyšším rozlišením.

EXPERT

MOJMÍR HÁJEK
vedoucí Plánování lakoven a procesu

„Vybrat správné barvy, které budou nejen hezky vypadat, ale budou mít i potřebné užitné vlastnosti, aby povrch chránily a zaručily jeho dlouhou životnost, je velká alchymie. Každý přitom vidí jen vrchní slupku, ale pod ní se skrývá ještě spousta dalších, naprosto nezbytných vrstev.“