Ikona v moderní podobě: elegantní limuzína Škoda 100

Co kdyby byl první „milionový“ vůz značky Škoda znovu představen v současném stylu Modern Solid? Designéři Škoda Auto se inspirovali bohatou historií automobilky a vytvořili další moderní interpretaci legendárního vozu. Vznikla tak novodobá podoba limuzíny Škoda 100.

25. 11. 2025 Škoda svět

Škoda 100 se stala prvním vozem značky, kterého vznikl více než jeden milion kusů, vyráběla se v letech 1969–1977. Ačkoli šlo tehdy víceméně o lidové auto, vznikalo ještě v době, kdy vlastnictví automobilu rozhodně nebylo samozřejmostí. I proto se jeho novodobou interpretaci rozhodl designér Martin Paclt pojmout trochu jako luxusní limuzínu. „Vycházel jsem z proporcí modelu Superb a ve výsledku vznikl koncept, který je ještě o trochu větší,“ komentuje základní myšlenku.

Seriál Ikony v novém kabátě je připomenutím legendárních modelů z historie značky Škoda a oslavou kreativity současných designérů. Jejich interpretace historických vozů vznikly výhradně pro tento seriál a nezobrazují jakékoli budoucí modely Škoda.

Právě popularita modelu, který znal z dětství, se stala jedním z hlavních důvodů, proč si Martin Paclt model Škoda 100 vybral. „Říkal jsem si, že chci pracovat s vozem, který lidé dobře znají a mnozí jej přímo vlastnili. A Škoda 100 mě i v souvislosti s aktuálním designovým směrem Modern Solid zaujala svými čistými a nadčasovými tvary,“ říká.

Od počátku také věděl, že nechce myšlenku auta reprezentovat v retro stylu. Cílem bylo zachovat původní ideu především v proporcích a celkovém pojetí. Proto zůstala Martinova Škoda 100 klasickým sedanem a proto má i elegantní tvary s velkými jednolitými plochami.

Škoda 100

Modelová řada Škoda 100 a 110 se stala historicky prvním vozem značky, kterého se vyrobilo přes jeden milion kusů. Konkrétně v letech 1969–1977 vzniklo celkem 1 079 708 exemplářů. Koncepci s motorem vzadu a pohonem zadních kol model převzal od předchůdce 1000 MB. Čtyřdveřový sedan vynikal elegantními vyváženými tvary, měl řadu praktických řešení i některé na svou dobu luxusní prvky, například lůžkovou úpravu sedadel v provedeních L. Pod kapotou vozů Škoda 100 byl litrový čtyřválec s výkonem 35 kW, verze Škoda 110 měla 1,1litrový agregát s 39 kW a provedení LS disponovalo dokonce téměř 46 kW.

Odvážná pocta originálu

Velmi neobvyklé je provedení zadní části karoserie za zadními dveřmi. K němu Martina Paclta inspirovaly tvary předního a zadního okna původního modelu. „Okna jsou si velmi podobná, zdají se být téměř zaměnitelná. A já jsem si říkal, že by bylo fajn toto propojení tvarů vpředu i vzadu nějak vtipně využít,“ vysvětluje. Právě z toho důvodu použil na zádi odvážnou myšlenku: absenci skla. To umožnilo tvarovat zadní plochy podobně jako ty prosklené vpředu. „Trochu se tím snažím bořit zažitá pravidla. Určitě to vyvolá emoce, ale to by design měl,“ míní. Kromě prosklení odkazuje na původní Škodu 100 i dominantní téma oválné grafiky v přední i zadní části vozu.

Netradiční řešení zároveň Martinovi umožnilo více uvažovat i o technice vozu a jejím využití. „Chtěl jsem navrhnout koncept, který má určité realistické základy,“ říká. Neexistující zadní okno tak využil jako příležitost a navrhl v této části řešení přísunu čerstvého vzduchu, které doplňují minimalistické průduchy na zadních blatnících. „I elektromobil, kterým by tato vize měla být, potřebuje chlazení. Toto umístění nasávání nad střechou vypadá cool a zároveň je funkčním naváděním vzduchu do prostoru za kabinou, kde se nachází veškerá technika vozu, která vyžaduje chlazení. Dávalo mi smysl udržet koncepci původní stovky, která měla agregát vzadu,“ říká Martin.

Po technické stránce jeho vize modelu Škoda 100 zachovává někdejší koncepci „vše vzadu“. „Baví mě myšlenka pohonu zadních kol, ta mi mimo jiné umožnila posunout přední kola vpřed a vytvořit tak opravdu krátký přední převis,“ rozvíjí designér myšlenku. Hlavní úložný prostor vpředu doplňuje menší extra prostor vzadu umístěný nad agregátem, jedná se o obdobu řešení frunku.

Vítané zpestření

Pro Martina, který je exteriérový designér se specializací na design světlometů, byla práce na novodobé interpretaci modelu Škoda 100 osvěžením. V rámci každodenní praxe přispívá k designu exteriérů a práce na jeho vizi mu dala možnost stvořit celý vůz od počátku zcela podle sebe. „Jen jsem se musel trochu vyhnout tématům spojeným s konceptem Vision O, na kterém jsem spolupracoval krátce před přípravou mé interpretace legendárního sedanu,“ konstatuje.

Své myšlenky nejprve zachytil ve skicách tužkou na papír. „Kreslím tužkou, pastelkou, mohu tak rychle udělat spousty obrázků a hned posoudit, zda daná myšlenka dává smysl, nebo ne,“ popisuje úvodní etapu práce. „Když jsem našel myšlenku, která mi začala dávat smysl, rozvinul jsem ji více do detailů,“ pokračuje.

Zajímavostí jeho postupu bylo, že jako základ použil package současného modelu Superb: „Zjistil jsem, že potřebuji, aby stovka byla trochu větší, zejména širší, a dobře stála na kolech, to je zcela zásadní,“ dodává. Pak už pracoval na 3D modelu své vize, která vzdává hold původnímu vozu a ve výsledku působí reprezentativně a moderně.

Martin Paclt

Ve Škoda Auto působí Martin Paclt už přes 11 let. Ke kariéře designéra ho inspiroval otec architekt. „Velmi brzy jsem si v životě uvědomil, že chci věcem dávat tvar,“ vysvětluje svou kariérní volbu. Do automobilky nastoupil po studiích a krátké kariéře průmyslového designéra. Od počátku byl součástí týmu designu světlometů, ve kterém působí dodnes. „Postupně se ale snažím rozšiřovat záběr a svými myšlenkami přispívám k celkovému exteriérovému designu vozů,“ popisuje Martin své směřování. I proto si podle svých slov práci na své interpretaci Škody 100 užil. Při své práci se již podílel na přípravě mnoha modelů, například elektromobilu Enyaq, SUV Karoq, Kamiq i Kodiaq, a také konceptů jako třeba Vision X nebo Vision 7S. Nejnověji pracoval i na studii Vision O.