Nesmrtelná Octavia. Podívejte se, jak vypadá po milionu kilometrů

Seznamte se s islandským chovatelem ovcí, který se svým vozem Škoda najel milion kilometrů. Jak takového milníku dosáhl a co radí těm, kteří si své auto chtějí užívat co nejdéle?

19. 8. 2025 Škoda svět

Prodejce značky Škoda na Islandu před časem kontaktoval farmář Jómundur Ólason. Zajímalo ho, co na přístrojové desce ukáže jeho Škoda Octavia 1. generace s benzinovým motorem o objemu 2,0 litru po překonání milionu najetých kilometrů. Prodejce na to odpověď neměl, s něčím takovým se ještě nesetkal – a tak se podívali společně.

Jómundur strávil za volantem svého auta nesčetné hodiny. Nejčastěji na cestách z domova na ovčí farmu v Borgarfjörðuru, ale také během výletů, při nichž projel křížem krážem celou ostrovní zemi: „Byl jsem už na mnoha místech Islandu a mám na to krásné vzpomínky. Můj nejdelší výlet s Octavií byl dlouhý zhruba tisíc kilometrů, tehdy jsem navštívil Západní fjordy. Tam určitě doporučuji zavítat k vodopádu Dynjandi,“ radí Jómundur.

Panenskou krajinu Islandu se Škodou Octavia brázdil od roku 2007, již od roku 2003 s ní však jezdila jeho žena. „Byla to moje první Škoda. Aut jsem měl předtím už několik, ale žádné z nich nemělo tak nízké provozní náklady a vysokou spolehlivost. Později jsem Octavii začal používat jako pracovní auto a až tehdy jsem si uvědomil, jak úžasný stroj to je,“ vzpomíná islandský farmář.

Auto vyžadovalo jen běžnou údržbu a k drobným poruchám docházelo zřídka. „Taková spolehlivost se jen tak nevidí. Octavia prostě jela dál, ať se dělo cokoliv,“ pochvaluje si. Spolehlivá technika je ale jen jedním předpokladem k dosažení milionového nájezdu, ruku v ruce s ní jde i pravidelný servis, který je autu třeba dopřávat.

„Pravidelná údržba je naprosto nezbytná. Musíte mít na paměti věci jako tlumiče, chladič i brzdy. Záleží také na stylu jízdy, já si třeba dával pozor, abych motor zbytečně nepřetáčel – nikdy jsem ho netočil přes 3 000 otáček za minutu. A vždy jsem sázel na kvalitní olej, který jsem měnil po zhruba 30 tisících kilometrech,“ vysvětluje Jómundur.

Ačkoliv se může zdát, že se Octavia měla jako v bavlnce, musela se poprat s drsným islandským klimatem i náročným povoláním svého majitele. Jómundur s autem jezdil za každého počasí, nebál se ani štěrkových cest a občas Octavia svezla dokonce i ovce. A i přes to všechno majitel uvádí, že auto má původní motor, převodovku a dokonce i spojku. Klíčem k dlouhověkosti auta je podle něj respekt k technice a věnování pozornosti i drobnostem, než se z nich stanou skutečné problémy.

A co že se tedy stalo po překonání milionu kilometrů? Na přístrojové desce zůstalo šest devítek, počítadlo kilometrů totiž nemá prostor na sedmimístná čísla. Jómundur přesto neskrýval nadšení z překonání tak významného milníku: „Byl to pro mě úžasný moment a cesta k němu byla zábavná. Auto jsem si nechával, i když mi každý říkal, ať ho vyměním za nové. Věděl jsem, že ten milion dokáže.“

Jómundur vůz nakonec skutečně vyměnil, zůstal věrný značce i modelu a dnes jezdí novým vozem Škoda Octavia. Jeho stará Octavia s úctyhodným nájezdem by se po takové službě klidně mohla umístit do muzea, její cesta však ještě nekončí. Na střední škole v islandském hlavním městě Reykjavík bude sloužit k prozkoumávání a studování mechaniky v rámci oboru automobilového inženýrství.