Značka ŠKODA aktuálně nabízí verzi 4×4 v modelech OCTAVIA, OCTAVIA COMBI, OCTAVIA SCOUT, OCTAVIA RS, OCTAVIA COMBI RS, SUPERB, SUPERB COMBI, KODIAQ a KAROQ.

V novodobé historii byl prvním vozem s pohonem všech kol model ŠKODA OCTAVIA COMBI v roce 1999. Od té doby se nabídka vozů s poháněnou přední i zadní nápravou rozrostla. Na šesti evropských trzích (ve Švýcarsku, Norsku, Rakousku, Polsku, Španělsku a Finsku) si ŠKODA dokonce s modely OCTAVIA COMBI 4×4 a SUPERB COMBI 4×4 udržuje vedoucí postavení ve třídě vozů s karoserií kombi a pohonem všech kol.

superb_big

Mladoboleslavská historie 4×4 však sahá mnohem dál…

První pokusy s pohonem kol více než jedné nápravy se uskutečnily už koncem 30. let minulého století. Tehdy vzniklo několik prototypů třínápravových autobusů ŠKODA s pohonem obou zadních náprav, které se ale do výroby nedostaly.

Následoval vojenský vůz typu 903. Generální štáb české armády tehdy vypsal zakázku na vůz určený pro vyšší důstojníky v poli. Do výběrového řízení se přihlásila i značka ŠKODA, a to s modelem 903, jehož tři prototypy byly vyrobeny v roce 1936. Auto konstrukčně vycházelo z osobního vozu ŠKODA 650. Prototyp poháněl třílitrový šestiválcový motor s výkonem 45 kW. Šlo o šestikolku, tedy vůz se třemi nápravami, přičemž poháněné byly dvě zadní. Ze zakázky ale nakonec sešlo.

Model_903_chassis

Model 903 (1939) - podvozek

Model_903_chassis

Model 903 (1939)

Po německé okupaci se v Mladé Boleslavi automobily montovaly pouze v omezené míře, jedním z nich ale byla právě ŠKODA 903. V letech 1939-1942 vzniklo dalších 42 kusů. Nejvyšší rychlost byla až 100 km/h, auto zvládlo stoupání 45 % a průměrná spotřeba dosahovala 25 l benzinu na 100 km. Vznikly dvě verze, jedna s otevřenou šestimístnou kabinou se čtyřmi dveřmi a sklápěcí střechou, druhá zcela otevřená s podélnými lavicemi pro přepravu celkem osmi osob. Do dnešního dne se dochovaly zřejmě pouze tři kusy.

Během 2. světové války vznikly i další modely 4×4. Třílitrový SUPERB OHV se stal základem pro vojenské vozidlo SUPERB 3000 – Kfz. 15, přičemž pod typovým označením 956 se testovala i verze 4×4.

Model_903_chassis

Model 956

T_805_big

Model T 805 - podvozek

Model_903_chassis

Model 972

Po druhé světové válce se v podniku AZNP několikrát vrátili k myšlence vozu pro armádu. Například v letech 1952-1955 se v Boleslavi vyrobilo téměř 6 500 kusů nákladního vozu Tatra 805, pak se jeho výroba přestěhovala do závodů V. I. Lenina v Plzni.

Ve třech exemplářích vznikl obrněný typ 971, jemuž se říkalo Jarmila, postavený na zkráceném podvozku a ze součástí Tatry 805 (1954). Obojživelný prototyp 972 byl vyroben v pěti kusech (1951-1952). Pro plavbu mělo auto lodní šroub, který mu umožňoval vyvinout rychlosti kolem 10 km/h, po silnici pak mohlo jet až 85 km/h. Uvnitř mezi sedadly byl lehký kulomet a dvě pušky, řidič měl vlevo po ruce samopal.

V roce 1952 vznikl ještě model 973 s vypínatelným pohonem předních kol s vynikajícími jízdními vlastnostmi. Auto zvládalo stoupání až 58 %, překonalo svislou překážku o výšce čtvrt metru avdokázalo brodit až 60 cm hlubokou vodou. Nedaleko Drážďan proběhlo i testování s podobnými vozidly používanými Varšavskou smlouvou a česká 973 překonala všechny. Vznikla ale jen ověřovací série cca 30 kusů, pak byl projekt ukončen. Přednost dostal ruský GAZ-69.

Model_903_chassis

Model 973 (1952) - zezadu

Model_903_chassis

Model 973 (1952) - zepředu

„Zmíněné vojenské vozy svými vlastnostmi mnohde předčily Sovětským svazem či Varšavskou smlouvou používané automobily. Rentabilita, nutnost upřednostnit civilní výrobu „lidového vozu“, nedostatečná kapacita podniku ve vztahu k požadavkům armád - to byla východiska, která nakonec vedla k rozhodnutí věnovat se napříště vývoji terénních vozů určených pro zemědělce, a nikoli vojsko,“ říká archivář společnosti ŠKODA AUTO Lukáš Nachtmann.

Na počátku 60. let tak vznikly ve spolupráci s ČZ Strakonice typy 998, zvaný Agromobil, o něco později typ 990. Vyrobeno ale bylo jen několik prototypů – jejich přesný počet není znám, ale nejspíš jich bylo 13 – a do dnešního dne se dochovaly minimálně dva. Jeden je ve ŠKODA Muzeu, druhý vlastní vojenské muzeum v Lešanech (společně s modelem 973 Babeta si oba zahrály vevfilmu Kdyby tisíc klarinetů).

V rámci modernizace užitkového vozu ŠKODA 1203 se uvažovalo i o hospodářské verzi s pohonem na všechna kola (typ 779, v roce 1970).

Model_903_chassis

Agromobil 998