Tyto stránky využívají cookies od společnosti Google za účelem zkvalitňování svých služeb, k personifikaci reklamy a analýze provozu. Informace o jejich používání se společností Google sdílíme. Setrváním na této stránce vyjadřujete souhlas s takovým jejich užitím. Souhlasím
Všechny tiskové zprávy
Zobrazit aktuality Skrýt aktuality

Nikdy tomu neříkal cíl, nikdy to také za cíl nepovažoval. Slovo cíl jednoduše nebylo správné označení pro jeho směs přání a skutečnosti. Cíl, to bylo pro Marcuse Vinnerborga vždycky něco, čeho chtěl dosáhnout. Něco, o čem by později mohl říct: dokázal jsem to. Že by se stal rozhodčím v nejlepší hokejové lize na světě, Národní hokejové lize, mezi takové jeho cíle dřív nepatřilo. Konec konců se to ještě žádnému Evropanovi nepodařilo. Vinnerborg je Švéd, a proto to nepřicházelo v úvahu, bez ohledu na to, jak je dobrý – myslel si: „Je to sen, nikoli cíl,“. Potom však přišel okamžik, kdy se jeho sen stal nejprve cílem a potom skutečností.

Marcus Vinnerborg

Teď si mohou všichni evropští rozhodčí stanovit tento cíl, pokud chtějí, protože teď už je to možné

Je to sen, nikoli cíl. Potom však přišel okamžik, kdy se sen stal nejprve cílem a potom skutečností

V roce 2010, poté co Vinnerborg po čtyřech mistrovstvích světa poprvé v kariéře směl být nestranným soudcem při olympiádě, mu zavolal Terry Gregson. Gregson byl sám rozhodčím už dávno a současně patřil také mezi ředitele NHL. Zeptal se Vinnerborga, zda by si chtěl zkusit jednu sezonu v USA a propracovat se přes nižší ligy až do NHL. Vinnerborg souhlasil. Už po deseti zápasech v Americké hokejové lize (AHL) stál v listopadu poprvé na ledě v NHL. Tým Dallas Stars vyhrál 2:1 proti týmu Anaheim Ducks. Předběžné korunování jeho kariéry mělo rychlý průběh: v roce 1987 začal Vinnerborg působit jako rozhodčí, v roce 2006 se stal profesionálem a v roce 2010 prvním Evropanem v NHL. „Teď si mohou všichni evropští rozhodčí stanovit tento cíl, pokud chtějí, protože teď už je to možné,“ řekl Vinnerborg po uskutečnění svého snu, „jsem rád, že jsem se stal součástí tohoto vývoje.“

Evropští rozhodčí jsou v porovnání se severoamerickými většinou v nevýhodě, protože ti se často pro tuto cestu rozhodují už v 15 letech. To se těžko překonává. Vinnerborg studoval učitelství německého a anglického jazyka, byl dobrý, nadšený, měl jemný cit. Těšil se z každé vteřiny na ledu. Po dobu dvou let, v 190 povinných zápasech. Potom přestal. Jeho sen se stal skutečností, svého cíle dosáhl, ale život v amerických ligách byl jiný, než jaký si představoval. Během devíti měsíců strávil více než 150 nocí v hotelu a přerušil kontakt se svými dětmi. Lední hokej byl jeho život, ale nechtěl, aby jeho život byl jenom lední hokej. V současnosti píská ve Švýcarsku.


HOKEJOVÁ ENCYKLOPEDIE

PRAVIDLO 146
HÁKOVÁNÍ
Rozhodčí naznačí oběma rukama přitahování k tělu.


PRAVIDLO 119
VRAŽENÍ NA HRAZENÍ

Rozhodčí udeří rukou sevřenou v pěst do otevřené dlaně druhé ruky ve výši prsou.


PRAVIDLO 122
NAPADENÍ
Rozhodčí zakrouží před sebou ve výši prsou rukama sevřenýma v pěst.


PRAVIDLO 127
KROSČEK
Rozhodčí vytrčením paží do vzdálenosti asi půl metru ve výši prsou s dlaněmi sevřenými v pěst naznačí pohyb vpřed a zpět.

PRAVIDLO 94
DOSAŽENÍ BRANKY
Rozhodčí ukáže na branku, do níž byl dovoleným způsobem dopraven kotouč.


PRAVIDLO 114
SIGNALIZACE VÝHODY

PŘI TRESTU
Rozhodčí vztyčí paži (tu, v níž nedrží píšťalku). Je možné krátce ukázat na hráče, který se provinil a teprve potom vztyčit paži.


PRAVIDLO 139
FAUL LOKTEM
Rozhodčí se dotkne lokte dlaní druhé ruky.

PRAVIDLO 143
VYSOKÁ HŮL
Rozhodčí podrží ruce sevřené v pěst nad sebou, horní z nich ve výši čela.

PRAVIDLO 144
DRŽENÍ
Rozhodčí uchopí ve výši prsou zápěstí druhou rukou.