1981: Jak Pištěk stvořil hororový sporťák, který pil krev

Je světoznámým a uznávaným výtvarníkem, vždyť za kostýmy ze slavného Formanova bijáku Amadeus si od americké akademie vysloužil sošku Oscara. Oblékal i filmovou Arabelu, figury z vánočního evergreenu Tři oříšky pro Popelku či současnou Hradní stráž.

30. 4. 2025 130 let

Theodor Pištěk má však kromě uměleckého talentu v sobě i velkou vášeň pro automobilové závodění, vždyť už v šestnácti uměl řídit a svého stejnojmenného otce, hvězdného prvorepublikového herce, vozil v „utajení“ po divadelních štacích.

„Měl srdeční vadu a neodvažoval se řídit. Když jsem pak v osmnácti dělal řidičák, uměl jsem to líp než učitel.“

A tak po dosažení plnoletosti oblékal závodní kombinézu, na konci 60. let minulého století závodil v Evropském poháru a v 70. letech to dotáhl až do československé reprezentace. Jezdil na okruzích i v rallye.

„Tenkrát se zvládlo jedním autem všechno možné. V neděli závody a v pondělí jsem jel pro jablka,“ říkal s úsměvem.

Lásku k automobilům má v genech, protože jeho dědečkem byl Julius Ženíšek, někdejší zástupce letecké firmy Wright a také majitel společnosti Ford Motor Company pro Rakousko-Uhersko. Jako jeden z prvních lidí na českém území vlastnil už v roce 1895 závodní auto.

A sám Pištěk popisoval:

„Jakmile vlezu do kokpitu, zabouchnu a život venku mě nezajímá. Jsem soustředěný jen na jízdu. Některé pasáže jedu s rozkoší, jiné rád nemám. Strach jsem ale nikdy necítil.“

Byť právě v 70. letech s velkým závoděním skončil, stejně se motorismus významně odrážel v jeho tvorbě. Ikonický je obraz z roku 1984 Ecce Homo, který představuje závodního jezdce coby novodobého mučedníka. Obraz Adieu, Guy Moll, který je inspirován francouzským závodníkem, byl v roce 2020 vydražen za 25 milionů korun.

A tak není divu, že Pištěk byl se svou vášní pro režiséra Juraje Herze tou nejlepší volbou, aby stvořil hlavního hrdinu ‑ rozumějte auto ‑ do jeho hororového snímku Upír z Feratu.

V něm se vůz měnil v krvežíznivé monstrum, protože nepotřeboval téměř benzin, ale skrz plynový pedál sál krev z nohy řidiče. Jednalo se přitom o prototyp reálného vozu, neboť vývoj na voze s pozdějším označením Ferat započal už v roce 1969 s označením Škoda 110 Super Sport s tím, že by sportovní kupé mohlo oslovit i zákazníky ze západních zemí.

O dva roky později (1971) se jako funkční vzorek představil na Rallye Šumava a za další rok vzbudil poprask na výstavě v Bruselu. Při rychlostních testech pelášil přes 210 km/h, jenže socialistický systém nakonec jeho sériovou výrobu zatrhl. A tak atraktivní škodovka objela ještě pár výstav, ale poté se stala trvalým muzejním exponátem Autosalonu Škoda, předchůdce dnešního Škoda Muzea.

Druhou šanci dostal vůz až v březnu 1981, kdy do Boleslavi dorazila právě delegace z barrandovských ateliérů. Pištěk pak dostal od vedení automobilky „volnou ruku“, a tak se z bílého lakování vozu stalo černé s decentním červeným proužkem. Místo šesti předních výklopných světlometů získal Ferat Vampire RSR, jak se tajemný sporťák jmenoval, obyčejná přední světla a další čtveřici přídavných rallyeových reflektorů.

Vzadu se objevila světla z modernizované Škody 120 a rovněž mohutné přítlačné křídlo. Vyměněn byl i původní motor za 130 RS s jinou převodovkou.

„Dóda Pištěk udělal úplně novou kapotu. V továrně trvali na tom, že musíme auťák dostat do stejného stavu, ale když viděli, jak dobře vypadá, souhlasili, že ho smíme nechat,“ vzpomínal režisér Herz.

Film příliš sukces neudělal, na respektované databázi ČSFD má lehce přes 50 procent. Herz to později vysvětloval i tím, že cenzoři do snímku až příliš zasahovali a zvlášť se jim nelíbil až příliš naturalistický pohled na motor vozu, který výtvarník Jan Švankmajer ztvárnil z kravských vnitřností. Ač ve filmu Ferat boural, ve skutečnosti byl položen na matrace, aby se mu nic nestalo.

Upír z Feratu ale nebyl jedinou rolí tohoto auta. Ještě ve své původní podobě se mihl v jedné scéně ve snímku Zítra vstanu a opařím se čajem (1977), k vidění je také ve Velké filmové loupeži (1986).

Teď je v depozitáři Škoda Muzea.

„I dnes provokuje každého, kdo k němu do muzea přijde. Nikdo se tomu neubrání. I znalec aut, který už něco viděl, na něj kouká se zálibou. To auto má svoji duši a člověk u něho pátrá po tom, čím ho Ferat přitahuje,“ vyprávěl před několika lety jeden z jeho otců Stanislav Cinkl.

Škoda 110 Super Sport Ferat