Václav Klement jako otec muzejních sbírek a filantrop

Škoda Auto si připomíná 130 let své existence a Škoda Storyboard vzpomíná na výjimečné momenty z historie značky prostřednictvím archivů a muzejních sbírek. Tentokrát se seznámíte s osobností Václava Klementa a jeho mimořádným odkazem.

27. 10. 2025 Škoda svět

Z knihkupce s vášní pro cyklistiku se Václav Klement vypracoval v jednu z nejvýznamnějších osobností rakousko-uherského a poté československého průmyslu a položil základy dnešní globálně působící automobilky. Úspěch však nebyl dílem náhody. Klement pracoval od pěti hodin ráno do jedenácti večer. Vynikal mimořádnými manažerskými schopnostmi a obchodním talentem. Dnes bychom řekli, že měl tah na branku. A také silné sociální cítění.

Rodák z Velvar si zároveň uvědomoval, že jeho práce je i jeho odkazem. A právě tím začíná tento méně známý příběh. Ve 30. letech 20. století mířil svět automobilů kupředu, znal již synchronizované převodovky i aerodynamické karoserie. Klement však začal vyhledávat úplně první výrobky značky, kterou s Václavem Laurinem v roce 1895 společně založili. Chtěl je zachovat pro budoucí generace.

Václav Klement (uprostřed) byl také manažerem závodního týmu. Na fotografii je spolu s motocyklovým závodníkem Václavem Vondřichem.

Dohledané exempláře od původních majitelů vykupoval a věnoval do muzejních sbírek, přičemž většinu z jeho darů můžete obdivovat dodnes. Například jeden z prvních vozů značky, Laurin & Klement Voiturette A z roku 1906, se nachází přímo v muzeu automobilky. Městské muzeum v Mladé Boleslavi pak má dva motocykly, které firma Laurin a Klement vyráběla před produkcí automobilů, a řadu předmětů vážících se ke Klementovu pracovnímu i osobnímu životu.

L&K Voiturette A se krátce po svém uvedení na trh stala prodejním hitem. Zákazníky zaujal především vynikající poměr ceny a výkonu.

Daruji vám následující předměty

Velký soubor darů se pak nachází také v Národním technickém muzeu v Praze. O jejich rozsahu máme přehled díky strojopisnému soupisu z roku 1935, který Klement začal slovy: ‚‚Jak jsem panu řediteli Ing. Veselému dne 6. tohoto měsíce v Mladé Boleslavi oznámil, daruji vám následující předměty‘‘.

Ve výčtu najdeme především trojici motocyklů, dříve označovaných jako motorové dvoukolky, a to konkrétně modely B, BZ a CCR. Jsou to právě stroje, které Klement dohledal u svých bývalých zákazníků, které oslovoval například i přes inzeráty v tisku. Jejich darováním tak prakticky založil jednu z nejstarších motocyklových muzejních sbírek v Evropě. Svým krokem totiž inspiroval další tehdejší výrobce motocyklů, kteří jeho příkladu následovali. V současnosti se muzeum chlubí sbírkou s více než stovkou motocyklů.

Motocykl L&K B

Motorcykl L&K BZ

Motorcykl L&K CCR

Klement byl velkým příznivcem Národního technického muzea a na stavbu tehdy nové budovy věnoval ve 30. letech také nemalou finanční částku. V soupisu darů zaujmou i další položky, například pamětní mramorová deska s bronzovým reliéfem ke Klementovým padesátinám od sochařského mistra a hvězdy prvorepublikové umělecké scény Jana Štursy či mimořádně rozsáhlý a cenný soubor archiválií podrobně dokumentujících historii továrny od počátku až do 20. let. Nachází se zde také originál Klementova dopisu zástupci firmy Seidel & Naumann, který byl jedním z prvních impulsů k založení mladoboleslavské továrny.

Originál ostrého dopisu, který Václav Klement poslal v roce 1894 německému výrobci Seidel & Naumann spolu se stížností na své kolo. Odpověď ho rozzuřila, ale také ho inspirovala k založení vlastní dílny.

Partnerství mezi značkou Škoda Auto a Národním technickým muzeem trvá dodnes, z automobilů byl naposledy v roce 2021 do sbírky věnován předprodukční elektromobil Škoda Enyaq iV. V roce 2023 pak do železniční sbírky putoval nákladní vůz na přepravu osobních automobilů.

Před 130 lety v byl v Mladé Boleslavi položen základní kámen budoucího úspěchu automobilů značky Škoda. V rámci oslav tohoto výročí bude 12. prosince v prostorách Národního technického muzea otevřena výstava, věnovaná vzpomínce na Václava Klementa, jeho roli podporovatele pražského technického muzea a jeho darům do muzejních sbírek.

Klementova poslední vůle

Muž, který dostal Mladou Boleslav na mapu automobilového světa, prokázal své sociální cítění i v posledních záležitostech člověka. Václav Klement zemřel 13. srpna 1938. V jeho poslední vůli byly vypsány dary pro mladoboleslavské spolky, například Spolek paní a dívek, Tělocvičnou jednotu Sokol či organizaci Chudí města Mladá Boleslav. Ale bylo pamatováno i na ostatní spolky z jiných měst, například Spolek Komenského pro podporu československých škol zahraničních, pražský Jedličkův ústav pro zmrzačelé, Hradčanský ústav pro výchovu slepých dětí v Praze či Seywalterovu útulnu slepých dívek v Brandýse nad Labem.

Částka darovaná v této části závěti dosáhla sumy 415 tisíc korun československých. Pro představu - v roce 1938 si dělník podle kvalifikace mohl vydělat v rozmezí 600 až 1 500 korun československých měsíčně. Poslední vůle Václava Klementa dokazuje, že si byl vždy vědom, z jakých poměrů sám vzešel, a také to, že ne všichni mají v životě stejnou startovní čáru, velkou pozornost proto věnoval podpoře studentů, zejména těch z chudých rodin. Celkové dary z jeho závěti dosáhly skoro 2 milionů korun československých. Dobročinnost Václava Klementa upadla v zapomnění po vypuknutí druhé světové války. Po jejím konci se v roce 1948 chopili moci v Československu komunisté a těm nebylo po chuti poukazovat na to, že i bohatí selfmademani měli sociální cítění.

Nadace manželů Klementových

Dne 8. srpna roku 1938 byla založena Nadace manželů Václava a Antonie Klementových v Mladé Boleslavi. S manželkou nebyli podarováni dětmi, a tak právě na ně bylo myšleno nejvíc. V rámci nadace byly založeny fondy, každý z nich měl jiný účel a byl mu věnován jiný obnos. Celkem bylo fondů osm a celkový obnos daru dosáhl 1 350 000 korun československých.

Jen pro ilustraci jmenujme tři fondy, tím prvním je fond označený B, který měl sloužit k podpoře nadaných žáků z okresu Velvary, dotace byla ve výši 100 000 Kč, fond H byl určen pro vydržování chorobince s částkou 200 000 Kč a největší dar obdržel poslední fond L, určený: ,, ku podpoře chudých žáků z okresů Slaný, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Mnichovo Hradiště, Turnov, Semily, Jilemnice, Nová Paka, Hořice, Jičín, Nymburk a Poděbrady, obdrží částku 400 000 Kč, slouží jako stipendium pro chudé žáky z vyjmenovaných okresů.“

O tom, kteří lidé konkrétně pomoc dostanou měl rozhodovat poradní sbor Nadace, který také měl dohlížet na hospodaření jednotlivých fondů. Celkem mělo kuratorium 14 členů a aby bylo usnášení schopné musely se sejít minimálně dvě třetiny členů.. Nadace měla být i příjemcem peněz z prodeje Klementova domu či peněz, které někomu půjčil.