Den po konci druhé světové války, 9. května 1945, se z nebe nad Mladou Boleslaví začaly sypat bomby ze sovětských letadel, dvě z nich o tonáži 250 kg dopadly i do areálu automobilky. Detonace a následný požár zasáhly především výrobní kapacity… Ovšem výroba byla obnovena již o několik měsíců později, nejdříve nákladních automobilů a následovně vozů osobních.
Automobilový průmysl pomáhal Evropu zasaženou válkou opět rozhýbat, podoba motorizace se však lišila podle politické situace v dané zemi. Československá reprezentace se stejně jako například britská vláda rozhodla pro znárodnění klíčových odvětví, 27. října 1945 vstoupil v platnost dekret s pořadovým číslem 100 o znárodnění dolů a průmyslových podniků. V roce 1946 na tento krok navázal dvouletý plán, který měl ekonomiku obnoveného státu postavit na nohy.
Titulní strana prospektu pro Dánsko z roku 1946. Září na ní tehdy nový vůz Škoda 1101, kterému se pro jeho nejčastější karosářskou verzi začalo přezdívat Tudor, toto označení zlidovělo.
V této době byl těžce protežovaný export na zahraniční trhy, důvod nám potvrzuje i tiskový materiál dvouletky z roku 1947: „Stupňováním vývozu dosáhneme velkých výrobních sérií, opatříme státu hodnotné valuty (zahraniční měna) a přispějeme k snížení cen našich vozů na domácím trhu.“
Od roku 1946 nesla mladoboleslavská automobilka jméno Automobilové závody národní podnik (zkráceně AZNP), vozy byly ale i nadále prodávány pod obchodní značkou Škoda. Došlo tak k definitivnímu oddělení od plzeňského strojírenského koncernu Škoda, s kterým se původní společnost Laurin & Klement spojila v roce 1925.
Po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 se stalo Československo součástí východního bloku, socialistických států střední a východní Evropy a sférou vlivu mocného Sovětského svazu. Ekonomika země tak na 40 let přešla na řízené socialistické hospodářství, plánovači chtěli splnit odvěký komunistický sen – každému dle jeho potřeb. Řízení probíhalo formou takzvaných pětiletek, které přesně určovaly, kolik se bude vyrábět kterého zboží, kde se bude vyrábět, za jakou cenu a také jaké budou mzdy pracovníků. Důležitou roli měl i nadále export, protože přinášel tolik potřebné valuty.
Administrativní budova AZNP v roce 1959, „ozdobená“ propagandistickými hesly komunistického režimu.
Pro účely exportu na zahraniční trhy vzniklo mnoho výtvarně pestrých plakátů a prospektů, které se tiskly v mnoha jazykových mutacích. Na jejich tvorbě se vedle interního propagačního oddělení AZNP podíleli i externí umělci, například grafik a designér František Kardaus, kterého můžete znát jako autora ikonické tramvaje Tatra T3, nebo fotograf Vilém Heckel. Škoda měla již v tu dobu poutavé materiály v krvi, již od počátků si Mladoboleslavští drželi kvalitní zpracování reklamních materiálů. Propagační oddělení v průběhu let vytvářela ilustrace pro bicykly, motocykly a automobily Laurin & Klement, samozřejmě v meziválečném období i pro automobily značky Škoda.
Pestrobarevné ilustrace i černobílý manuál