Jak okouzlit Západ. Objevte krásu plakátů Škoda

Škoda Auto si připomíná 130 let své existence a Škoda Storyboard přibližuje důležité momenty z historie značky prostřednictvím unikátních předmětů z archivů a muzejních sbírek. Tentokrát se seznámíte s plakáty a prospekty pro exportní trhy, které i přes krásné výtvarné zpracování vypráví o nelehkém období celé země.

24. 4. 2025 130 let

Den po konci druhé světové války, 9. května 1945, se z nebe nad Mladou Boleslaví začaly sypat bomby ze sovětských letadel, dvě z nich o tonáži 250 kg dopadly i do areálu automobilky. Detonace a následný požár zasáhly především výrobní kapacity… Ovšem výroba byla obnovena již o několik měsíců později, nejdříve nákladních automobilů a následovně vozů osobních.

Automobilový průmysl pomáhal Evropu zasaženou válkou opět rozhýbat, podoba motorizace se však lišila podle politické situace v dané zemi. Československá reprezentace se stejně jako například britská vláda rozhodla pro znárodnění klíčových odvětví, 27. října 1945 vstoupil v platnost dekret s pořadovým číslem 100 o znárodnění dolů a průmyslových podniků. V roce 1946 na tento krok navázal dvouletý plán, který měl ekonomiku obnoveného státu postavit na nohy.

Titulní strana prospektu pro Dánsko z roku 1946. Září na ní tehdy nový vůz Škoda 1101, kterému se pro jeho nejčastější karosářskou verzi začalo přezdívat Tudor, toto označení zlidovělo.

V této době byl těžce protežovaný export na zahraniční trhy, důvod nám potvrzuje i tiskový materiál dvouletky z roku 1947: „Stupňováním vývozu dosáhneme velkých výrobních sérií, opatříme státu hodnotné valuty (zahraniční měna) a přispějeme k snížení cen našich vozů na domácím trhu.“

Od roku 1946 nesla mladoboleslavská automobilka jméno Automobilové závody národní podnik (zkráceně AZNP), vozy byly ale i nadále prodávány pod obchodní značkou Škoda. Došlo tak k definitivnímu oddělení od plzeňského strojírenského koncernu Škoda, s kterým se původní společnost Laurin & Klement spojila v roce 1925.

Po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 se stalo Československo součástí východního bloku, socialistických států střední a východní Evropy a sférou vlivu mocného Sovětského svazu. Ekonomika země tak na 40 let přešla na řízené socialistické hospodářství, plánovači chtěli splnit odvěký komunistický sen – každému dle jeho potřeb. Řízení probíhalo formou takzvaných pětiletek, které přesně určovaly, kolik se bude vyrábět kterého zboží, kde se bude vyrábět, za jakou cenu a také jaké budou mzdy pracovníků. Důležitou roli měl i nadále export, protože přinášel tolik potřebné valuty.

Administrativní budova AZNP v roce 1959, „ozdobená“ propagandistickými hesly komunistického režimu.

Pro účely exportu na zahraniční trhy vzniklo mnoho výtvarně pestrých plakátů a prospektů, které se tiskly v mnoha jazykových mutacích. Na jejich tvorbě se vedle interního propagačního oddělení AZNP podíleli i externí umělci, například grafik a designér František Kardaus, kterého můžete znát jako autora ikonické tramvaje Tatra T3, nebo fotograf Vilém Heckel. Škoda měla již v tu dobu poutavé materiály v krvi, již od počátků si Mladoboleslavští drželi kvalitní zpracování reklamních materiálů. Propagační oddělení v průběhu let vytvářela ilustrace pro bicykly, motocykly a automobily Laurin & Klement, samozřejmě v meziválečném období i pro automobily značky Škoda.

Pestrobarevné ilustrace i černobílý manuál

V roce 1952 byla zahájena sériová produkce prvního vozu s celokovovou karoserií Škoda 1200, následovala jeho modernizace Škoda 1201. I tyto modely si vysloužily lidové označení – Sedan, dalšími karosářskými variantami byly Station Wagon, neboli STW, dodávka, pick-up či sanita.

Export nejen do západoevropských zemí byl – i díky propagačním materiálům – tak úspěšný, že na domácí zákazníky moc nezbývalo. Například v roce 1955 se z 12 530 vyrobených osobních automobilů dostalo na domácí trh pouze 1 682 kusů. Z toho ovšem ještě část připadla státním podnikům a organizacím. Takže zatímco estetika komunikačních materiálů pro export hýřila kreativitou, domácí zákazníci se museli zapisovat do nechvalně proslulých pořadníků.

V roce 1955 byla na bruselském autosalonu prezentována nová Škoda 440 Spartak. Na úspěšný vůz navázala ještě úspěšnější Škoda Octavia.

Export a s tím spojená reklama měly smysl, protože vozům Škoda se v jiných zemích dařilo a snesly přísná srovnání. Vedle západoevropských zemí, z nichž můžeme zmínit třeba západní Německo, Španělsko, Velkou Británii nebo Francii, se dodávaly i do Austrálie nebo Jižní Ameriky. V Chile se dokonce montovala Octavia Combi, kterou si oblíbili tamní farmáři. Pár kusů se exportovalo i do USA.

Tím radikálně novým vozem se v roce 1964 stala Škoda 1000 MB, první sériově vyráběný vůz značky se samonosnou karoserií. Pro její výrobu byly v Mladé Boleslavi vystavěny nové výrobní kapacity, ještě dnes nese tato oblast označení „nový závod“ a každý škodovák ví, že se nachází „za železniční tratí“. Značná část těchto vozů byla opět exportována do zahraničí. Model Škoda 1000 MB je jedním ze symbolů šťastnějšího období socialistického Československa, které ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968.

Československo prošlo osmi pětiletkami, z nichž většinu spíše protrpělo. Poslední byla naplánována na období let 1986 až 1990, státem řízenou ekonomiku však ukončil pád komunistického režimu v roce 1989, nástup nového politického uspořádání a s ním i příchod tržní ekonomiky.

Škoda Auto se vždy efektivně dokázala přizpůsobovat novým komunikačním prostředkům. S příchodem modelu Škoda 440 Spartak se více začala využívat síla fotografie a vytlačila tak originální designové kresby. Nápadité fotografie později uvolnily místo televizním reklamám. S příchodem současné digitální éry přišla další velká změna a Škoda Auto komunikuje také skrze internet a sociální sítě.