ŠKODA Sport: Rychlík z Le Mans

ŠKODA Sport: Rychlík z Le Mans

DĚDICTVÍ

Před sedmdesáti lety se značka ŠKODA málem postarala o senzaci na vytrvalostním závodě 24 hodin Le Mans. Přečtěte si příběh, kde o všem rozhodla součástka za pár haléřů.

25. 8. 2020

Zdálo se, že senzace je na dosah. Dlouhá noc v Le Mans už skoro končila a tým ŠKODA si držel druhé místo ve své třídě a páté místo celkově. Francouzský závodní tým Gordini přihlásil do akce celkem šest aut, a přece se o vítězství přetahoval s malou skupinkou hrdých Čechů v zářivě bílých kombinézách.

Závodní speciál ŠKODA Sport po letech vyzkoušela také německá legenda Hans-Joachim Stuck. Ve videu uvidíte, co o něm dvojnásobný vítěz Le Mans říká.

V roce 1950 se již v Evropě vedla studená válka, takže ŠKODA přišla doslova z jiného světa, a ten rozhodně nebyl bohatší než Západ. Přesto se české auto drželo na špičce a rychle projíždělo jeden okruh za druhým. Z téhle perspektivy lze škodovku pro Le Mans pokládat za troufalý projekt navazující na sportovní tradici značky.

Hliníkové závodní auto vybavené technologií nepříliš odlišnou od běžně prodávaného modelu patřilo ke špičce své třídy

Dokáže si dnes ještě někdo představit, kolik odvahy, důmyslu a entuziasmu pro motorsport potřebovali inženýři a mechanici, aby v poválečném rozvratu přivedli takové auto na svět? Nejspíš ne. Čistě pro porovnání, vůz ŠKODA Sport vznikl v roce 1949, a když bylo auto v roce 1950 zapsáno na startovní listinu Le Mans, tento nejdrsnější vytrvalostní závod se pořádal bez účasti jediné německé automobilky.

SKODA_LM1950_03ŠKODA Sport na Le Mans v roce 1950

Ještě úžasnější ovšem bylo, jak moc se ŠKODA Sport blížil továrním modelům. Jako jeho základ posloužil první poválečný model, ŠKODA 1101 „Tudor“ z roku 1946. Na podvozku s centrální rourou a nápravách se téměř nic nezměnilo; pro potřeby závodění ve vysokých rychlostech se upravily jen brzdy a převodovka. Místo klasické osobní karoserie dostalo auto náležitě štíhlý hliníkový exteriér, což snížilo hmotnost vozu na 590 kilogramů.

Výkon čtyřválcového motoru o objemu 1,1 litru se po úpravách téměř zdvojnásobil i díky karburátoru Solex a použití metylalkoholové palivové směsi: sériový „Tudor“ měl 32 koní, závodní speciál 50. V kombinaci s nízkou hliníkovou karoserií to stačilo pro maximální rychlost 140 km/h. Další konkurenční výhodou škodovky byla nízká spotřeba paliva. Na plnou nádrž se dalo jezdit čtyři hodiny, takže Václav Bobek a Jaroslav Netušil byli s to zvládat bez zastávek citelně delší úseky než jejich konkurence.

DSC7104.JPGNěmecká závodní legenda Hans-Joachim Stuck a ŠKODA Sport 

V závodě 24 h Le Mans šlo všechno jako na drátkách až do svítání, kdy škodovácký tým postihla smůla. Po závadě na pojistce ojničního čepu – součástce, která stojí pár haléřů – se rozbil celý motor. A protože tenkrát bylo možné opravovat auto pouze se součástkami, které si vůz vezl s sebou na trati, musel tým ŠKODA skončit. Ne že by v tom nesmírném zklamání byl sám. Cílovou páskou projela ani ne polovina zúčastněných a nebylo mezi nimi ani jedno ze šesti Gordiniho aut.

Ze dvou postavených závodních aut bylo to z Le Mans 1950 dlouho pokládáno za ztracené

Tým se vrátil do Mladé Boleslavi v naději, že napřesrok zdvojnásobí své šance se dvěma auty – jenže tomu politická situace nakonec učinila přítrž. Rok 1950 zůstává zatím jediným pokusem škodováckého týmu ve slavné čtyřiadvacetihodinovce. Pro ilustraci – v následujícím roce se na závodech ukázalo, jak rychlá ŠKODA Sport doopravdy je. V roce 1951 debutovalo v Le Mans ve třídě 1,1 litru Porsche 356 a jeho časy na jedno kolo zaostávaly za výkony vozu ŠKODA Sport.

Hans-Joachim Stuck a ŠKODA Sport

Závodní legenda Hans-Joachim Stuck má se závodem 24 hodin Le Mans bohaté zkušenosti. Dnes 69letý jezdec se tamní čtyřiadvacetihodinovky zúčastnil celkem devatenáctkrát (naposledy v roce 1998). Dvakrát z toho přispěl k vítězství svého týmu v absolutním pořadí a k tomu ještě přidal dvě druhá a tři třetí místa (a jedno vítězství v dílčí kategorii). Stuck moc dobře ví, jak náročný tento závod je a jak záleží na výkonu pilotů, celého týmu i samotné technice.

I díky této zkušenosti snahu škodováků z roku 1950 nesmírně obdivuje. „Musím před tou snahou smeknout. Opustit svět za železnou oponou a vydat se do Le Mans bylo velmi obtížné rozhodnutí,“ obdivuje tehdejší závodní tým ŠKODA Motorsport. Uznává, že závodění v 50. letech bylo skutečně nesnadné. „Piloti z té doby byli opravdoví hrdinové. Řídit tato auta bylo těžké, neměla žádný posilovač řízení, posilovač brzd, elektroniku, telemetrii, ABS, rádiové spojení s boxy, když se něco stalo, musel si pilot auto opravit na trati,“ vyjmenovává Hans-Joachim Stuck úskalí, kterým dnes piloti rozhodně čelit nemusí.

A klaní se i vozu ŠKODA Sport. „Řídit ho je taková zábava. Zadkem, což vždy byl nejdůležitější senzor závodního pilota, opravdu cítíte, jak pracuje řízení i odpružení vozu, přesně víte, co auto dělá. Brzdy, ty zcela bez pochyby předběhly svou dobu,“ chválí Stuck jedinečný vůz. „Auto připravené k závodu, s palivem, nářadím a nějakými náhradními díly mělo hmotnost jen asi 700 kilogramů. To je nic. A v Le Mans jsou rychlé a dlouhé zatáčky, ve kterých se auto s nízkou hmotností skvěle řídí,“ dodává Stuck krátce po svezení s pečlivě restaurovaným vozem.

bild-9-10.JPG Hans-Joachim Stuck a Derek Bell na Le Mans v roce 1987

Ačkoli do Le Mans se už ŠKODA Sport nikdy nevrátil, v závodní kariéře dosáhl skutečně kmetského věku. V následujících dvanácti letech se tento vůz zúčastnil dalších 80 závodů, většinou velmi úspěšně, ovšem byly to závody pouze československé nebo východoevropské, v nichž startovaly posádky z dalších lidově demokratických zemí.

Postavila se další karoserie pro druhý vůz ŠKODA Sport a obě auta byla osazována čím dál silnějšími motory. V posledním stadiu vývoje přišla verze s karburátorem o výkonu 120 koňských sil, pak motor se dvěma kompresory o výkonu impozantních 190 koňských sil. Po některých aerodynamických modifikacích dosáhl vůz z Le Mans roku 1953 českého rychlostního rekordu ve třídě do 1 100 cm3: 160,1 km/h.

SportVáclav Bobek st. za volantem modelu ŠKODA Sport

Dnes je auto z Le Mans v soukromém vlastnictví, a to v nejlepších možných rukou. Rodina vlastníka se podílí na rozvoji škodovky již po tři generace. Michal Velebný je jako koordinátor zodpovědný za restaurování a údržbu vozidel ve ŠKODA Muzeu. Model ŠKODA Sport nebyl ničím menším než naplněním dávného snu ještě z dětství.

Autorem návrhu karoserie byl totiž jeho dědeček Josef Velebný a svému vnukovi Michalovi odkázal i podepsané konstrukční plány. „Ten vůz byl dlouho pokládán za ztracený a já ho našel až po dlouhé detektivní práci, během níž jsem mluvil s bývalými závodníky, mechaniky a pořadateli závodů. A pak trvalo ještě několik dalších let, než bylo to auto připravené zase vyjet na silnici.“

DSC8214.JPGHans-Joachim Stuck dosáhl svého prvního vítězství v Le Mans v roce 1986, nedávné setkání s vozem ŠKODA Sport bylo hodně emotivní

Na stávající kondici vozu je pozoruhodná především ohromná věrnost originálu. Řidiči musí být s autem ŠKODA Sport vždy opatrní, protože jeho karoserie zůstala víceméně netknutá i přes výjimečně dlouhou závodní kariéru. Svědčí o tom například i otvory v karoserii po osvětlení startovního čísla, které bylo v závodě Le Mans povinné.

A když už mluvíme o Le Mans: ŠKODA Sport by se měl do čtyřiadvacetihodinového závodu po zásluze vrátit. Závodnická rarita z Mladé Boleslavi bude v roce 2021 jistě vítaným hostem v Le Mans Classic.

Související články Na základě štítků: 1101, 2020, Tudor

Nastavení cookies

Uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami
Statistika a analýza chování uživatele
Oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi
Uložit nastavení

Tato stránka používá cookies. Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro účely uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami, statistiku a analýzu chování uživatele, oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi.