5 pomocníků pro parkování bez nervů

5 pomocníků pro parkování bez nervů

ŠKODA SVĚT INOVACE & TECHNOLOGIE

Parkování je jedna z disciplín, ze které má mnoho řidičů obavy. Přitom stačí svěřit sebe i vůz do rukou chytrých asistentů.

27. 10. 2021

V Austrálii nedávno provedli průzkum, v němž 79 procent řidičů uvedlo, že za volantem trpí nějakým druhem stresu nebo nepohody. Co za to může? Na prvním místě je podélné parkování, které jako nejvíc stresující uvedlo skoro šedesát procent respondentů. Bojí se, že budou zdržovat ostatní nebo že odřou okolní automobily.

A právě proto vznikly systémy, které řidičům při parkování pomáhají. Začalo to senzory a pípáním a už zanedlouho skončí tím, že auto samo zaparkuje, zatímco řidič už kráčí pryč. Přinášíme přehled těchto neocenitelných pomocníků.

750_21_skoda_parkovani_1
Technologie jednoduchá, ale účinná. Má ji většina dnešních aut. Jde o ultrazvukové (někdy též elektromagnetické) senzory umístěné v zadním a často též předním nárazníku. Pomocí vysílání a přijímání vln dokážou „vidět“ překážku – jak se k ní auto přibližuje, pípání v kabině vozu se zrychluje; když přejde v nepřerušovaný tón, je na čase zastavit. To k překážce zbývá už jen asi patnáct centimetrů. Technologie Park Distance Control vznikla v sedmdesátých letech jako pomůcka pro nevidomé, první senzory v náraznících aut se objevily v roce 1982.


První pokusy s touto technologií se udály v 50. letech, moc se však neujaly a masivnějšího rozšíření se couvací kamery dočkaly až po roce 2000. V zadní části vozu – nejčastěji u madla kufru, je umístěná širokoúhlá kamera, která obraz přenáší na displej na palubní desce. Často se zobrazují také vodicí čáry, které ukazují ideální „trasu“ do parkovacího místa. 


Vyjet bezpečně z příčného stání pomůže Asistent vyparkování, který využívá senzory umístěné na zadním nárazníku. Kontrolky na palubním počítači nebo zvukový signál podle nich pak ohlídají, jestli se z boku neblíží jiný vůz nebo jestli za autem nejsou děti či nějaká překážka. Když je to potřeba, zasáhne i aktivní brzdění. Někdy podobné systémy spolupracují také s panoramatickými kamerami, kdy má řidič přehled o dění kolem celého vozu. 


Chytrý pomocník byl uveden v roce 2003 a od té doby probíhá jeho postupný vývoj. Automatické parkování umí pomocí senzorů a kamer určit, zda je mezi zaparkovanými auty dost místa pro váš vůz, kterým projíždíte kolem. Vůz pak na místo uměl nejprve pouze zacouvat jedním manévrem, přičemž řidič šlapal na plyn a brzdu a řadil. Dnes už tento pomocník umí přesné zacouvání na víc manévrů, parkování i do příčných míst pozadu a později i popředu, nakonec i automatické vyjetí z parkovacího místa. Postupně se také zmenšovalo potřebné místo i vzdálenost, kterou systém uměl nechat od překážek před a za vozem. Auto dnes umí také samo zabrzdit před nenadálou překážkou.


Dalším vývojovým krokem je Parkování na dálku, které zaparkuje váš vůz zcela samo. Obstará točení volantem, plyn, brzdu, řazení a někdy i zatažení ruční brzdy. Stačí pouze držet tlačítko a auto se o vše postará samo. Některé vozy už dnes umí takto parkovat, aniž řidič sedí uvnitř: manévr ovládá pomocí aplikace v telefonu. 

Budoucnost? Odjeď se zaparkovat

Dnešní vozy umějí zaparkovat samy, potřebují k tomu ale stále kontakt s člověkem a jeho součinnost, ač minimální. Budoucnost je však kompletně bez řidiče (driverless) – zastavíte v určené zóně například v parkovacím domě a vůz jedním ťuknutím na displeji telefonu odešlete, aby si sám našel volné místo a zaparkoval. Jde-li o elektromobil, najde si nejprve místo s nabíječkou a doplní si akumulátory. Pak odjede na běžné parkovací stání a nabíječku uvolní. Majitel si vůz dokonce bude moci nechat autonomně přistavit opět na k tomu určené místo. 

Související články Na základě štítků: 2021, Asistenční systémy, Inovace, Technologie