Nový Superb, další z řady škodovek „made in Bratislava“

První pokus nevyšel

Když byly Bratislavské automobilové závody, působící v městské části Devínska Nová Ves, 1. července 1971 založeny, uvažovalo se o tom, že by právě zde vznikaly osobní automobily střední třídy. Místo zvažované licenční výroby dostala přednost novinka Škoda 720, v té době vyvíjená v Mladé Boleslavi. Vůz klasické koncepce s motorem vpředu pohánějícím zadní kola měl být nabízen jako sedan i praktičtější kombi. Projekt se však nedostal přes fázi prototypu a skončil u ledu.

Historický snímek bratislavské automobilové továrny z 80. let 20. století

Velkorysé investice do moderně vybavené bratislavské automobilky, včetně velkokapacitní lisovny a svařovny, tak málem zůstaly nevyužity. Podnik se na dlouho omezil na výrobu příslušenství a dílů či podskupin dodávaných ostatním československým automobilkám, například dveřních závěsů a částí náprav pro vozy Škoda. Sortiment doplnily průmyslové roboty a manipulátory.

Prestižní Garde

Úplně prvním sériově vyráběným automobilem na Slovensku se nakonec stalo kupé Škoda Garde, jeden z vrcholů tehdejší československé automobilové konstrukce. Produkci modelu Garde sem stát přeložil v dubnu 1982 z českého Vrchlabí. Během tří let vznikly na čtyři tisíce kusů oblíbeného modelu.

Škoda Garde

Bratislavští konstruktéři nehodlali zůstat stranou a na bázi modelu Garde vyvinuli vlastní kupé BAZ Škoda 743 Locusta. Zaujalo specifickým designem, ale hlavně motorem jugoslávské značky Zastava (licence Fiat), pohánějícím přední kola. K zajímavým projektům vyvinutým v „Bazce“, jak se továrně přezdívalo, patřil také lehký užitkový vůz Furgonet z let 1982–1983. Vznikl na bázi sedanů Škoda 105/120. Motor zůstal uložen vzadu, v tomto případě pod podlahou prostorné skříňovité nástavby. Podobně jako v případě locusty i řady dalších projektů však zůstalo u více či méně vyzrálých prototypů, výroby se vozy nedočkaly.

Lehký užitkový vůz Furgonet vyvinutý v Bratislavě se sériové výroby nedočkal.

V následujícím období pokračovala v halách bratislavské továrny produkce náprav a dalších komponentů hlavně pro škodovácké modely 130/135/136, Rapid a Favorit, ale také pro lehký užitkový vůz Škoda 1203, jehož kariéra odstartovala v českém Vrchlabí a pokračovala ve slovenské Trnavě.

1991: Pod křídla VW

Po roce 1989 a konci komunistického státem řízeného hospodářství odstartovalo hledání silných strategických partnerů pro domácí podniky. V případě „Bazky“ patřily k vážným zájemcům koncerny General Motors, Renault a Volkswagen. Stejně jako v případě mladoboleslavské Škoda Auto byla jako nejlepší vyhodnocena nabídka již tehdy největší evropské automobilky VW. V březnu 1991 získal koncern v podniku většinu, později se stal stoprocentním vlastníkem a společnost se přejmenovala na VW Slovakia. Dnes pracuje pro VW Slovakia v závodech Bratislava, Stupava, Martin a Košice celkem asi 11 tisíc zaměstnanců.

Výroba Audi Q7 v Bratislavě

Prvním modelem moderního výrobního programu v Bratislavě se stala třetí generace Volkswagenu Passat (B3), primát patřil 21. prosince 1991 kombi Variant Arriva. Postupně se přidala produkce převodovek a přibývaly také další modely celkem pěti koncernových značek, připomeňme třeba VW Golf nebo Polo. Pozornost zaslouží i tak zásadní milník v rozvoji podniku, jaký v roce 2002 představoval start produkce velkých SUV Volkswagen Touareg a Porsche Cayenne, později doplněné o Audi Q7.

Škoda se do Bratislavy vrátila v podobě modelu Octavia v letech 2008–2011. Následovala výroba vozu Škoda Citigo (2011–2021), od roku 2019 pak z bratislavské linky sjížděl také první sériový elektromobil mladoboleslavské značky – Škoda Citigo^e iV.

Rok 2019 a začátek výroby modelu Škoda Citigo^e iV v Bratislavě

Na Slovensku po nějakou dobu vznikaly také populární SUV Karoq. Nyní tedy řadu škodovek ze Slovenska doplní nový Superb a Superb Combi.