Život plný hudby a cukru

Život plný hudby a cukru

Lesní roh, dorty a kozí mléko: v den, kdy ji čeká velkolepý open-air koncert České filharmonie na Pražském hradě a ona vůbec poprvé
v tomto orchestru zahraje sólově, je Kateřina Javůrková naprosto uvolněná. Není divu – na trému není čas. Ten věnovala na odhalení svého životního příběhu.

22. 10. 2016 Životní styl DOBRODRUŽSTVÍ

Lesní roh, dorty a kozí mléko: v den, kdy ji čeká velkolepý open-air koncert České filharmonie na Pražském hradě a ona vůbec poprvé v tomto orchestru zahraje sólově, je Kateřina Javůrková naprosto uvolněná. Není divu – na trému není čas. Ten věnovala na odhalení svého životního příběhu.

Je jí pětadvacet. Hudební nástroj, kterému vládne, je však o dost starší. Kateřina Javůrková hraje na lesní roh dva roky v nejlepším domácím orchestru, České filharmonii. Vyhrála mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro 2013. Už to je ohromný úspěch, kterého na začátku kariéry dosáhne málokdo. Ale hornistka Kateřina Javůrková umí skvěle i spoustu dalších věcí: peče dorty na zakázku, denně nejméně jeden nebo dva. Má totiž v plánu si do dvou let otevřít cukrárnu v rodné vesnici západně od Prahy.

Život plný hudby a cukru
Kateřina žije na bývalém statku nedaleko u Prahy s velkou opečovávanou zahradou.
Život plný hudby a cukru
Nejčastěji cvičí v kuchyni. Jakmile strčí koláč do trouby, poctivě vyhrává stupnice.

10:00

Je ráno, v den, kdy se koná tradiční open-air koncert České filharmonie na Hradčanském náměstí. Tento koncert je vrcholem jubilejní 120. sezony a vedle těch, kteří se přijdou podívat naživo (vstup je volný), ho budou v přímém přenosu sledovat i diváci České televize. A jak tráví dopoledne mladá dáma, na kterou se večer upne několik kamer a deset tisíc párů očí? Ráno si byla na hodinu zaběhat, proto nás vítá ve dveřích s mokrými vlasy a s borůvkovým cheesecakem v ruce. 

Život plný hudby a cukru
Občas se stará o rodinnou kozu, která se ráda mlsně vrhá na růže a bylinky, které Kateřina používá při vaření.

Žije na bývalém statku s rozlehlou zahradou plnou vzrostlých stromů, květin a bylinek. „Nech toho,“ pokárá mlsnou kozu, která se zrovna vrhá na růže. Z kdysi velkého hospodářství jejích prarodičů jim zůstal pes, králíci a jedna koza chtivá vyplenit opečovávanou zahrádku. Sedíme pod ořešákem s kávou servírovanou ve starých ručně malovaných hrnečkách a Kateřina nám vypráví svůj příběh o cestě k lesnímu rohu.

„Náš táta byl nadšený amatérský muzikant, hrál na trubku. Možná si svůj nesplněný životní sen chtěl realizovat skrze děti a opravdu se mu to povedlo. Já i můj bratr Jirka se totiž živíme muzikou. Samozřejmě jsem jako malá holka, která nejdřív hrála na píšťalu, toužila po příčné flétně. Když mi bylo asi devět let, táta mě přivedl ke kamarádovi, který hrál v orchestru na hornu, strčili mi ji do ruky, ať to zkusím. Tenkrát jsem asi byla ještě moc malá na to, abych se vzpírala, ale dnes jsem za to ráda, horna mi sedí.“ Kateřina při vyprávění drží v ruce lesknoucí se nástroj něžně jako by byl živý. A člověk má pocit, že k sobě opravdu patří. „K tomu nástroji totiž musíte mít vztah, musí se vám líbit, dělat vám radost.“

Náš táta byl nadšený amatérský muzikant, hrál
na trubku. Možná si svůj nesplněný životní sen chtěl realizovat skrze děti a opravdu
se mu to povedlo.

Život plný hudby a cukru
Na lesní roh Kateřina hraje od svých devíti let.
Život plný hudby a cukru
Každodenní trénink nejméně hodinu je naprosté minimum.

Někdo si myslí,
že když se člověk jednou naučí
na nějaký nástroj, tak už to prostě umí a má vystaráno.
Ale tak to nefunguje.

Kateřina Javůrková
Život plný hudby a cukru
Vedle muzicírování také miluje pečení a do dvou let si chce otevřít vlastní cukrárnu.

12:00

Rozhovor přerušuje chvíli po poledni zvonek. Pro narozeninový dort, který Kateřina upekla, si přišli přátelé. Otevírají krabici, pod víkem je čerstvými malinami posetý dort, na jehož vrcholu leží dokonale vymodelované zvířecí marcipánové postavičky. Oslavenkyně je nadšená, jsou totiž vyrobené podle fotografie jejich domácích zvířat. S díky se loučí a Kateřina pokračuje ve vyprávění.

Život plný hudby a cukru
Před odjezdem na večerní koncert ještě předává dort, který upekla na zakázku.

„Chodila jsem do Základní umělecké školy Na Popelce, ale při vybírání střední školy jsem trochu váhala, jestli jít na klasické gymnázium, nebo se opravdu vydat na hudební dráhu a přihlásit se na konzervatoř. Ta nakonec vyhrála a vloni jsem dostudovala AMU.“ O svých úspěších se zdráhá vyprávět, přitom má být na co hrdá. V ansámblu České filharmonie patří mezi nejmladší muzikanty. Zhruba čtrnáct dní v měsíci je na zájezdu někde po světě. V Japonsku, Číně, Americe…

„Někdo si myslí, že když se člověk jednou naučí na nějaký nástroj, tak už to prostě umí a má vystaráno. Ale tak to nefunguje. Je to jako u sportovců – pořád musíte trénovat, jinak vypadnete z formy. Ani nejlepší maratonec se nemůže přihlásit do závodu, aniž by se předtím pravidelně připravoval. U horny je nejdůležitější trénovat pusu a svaly kolem ní. Hodina hraní denně je naprosté minimum, večerní koncert nebo zkoušky s orchestrem do toho nelze započítat. Neexistuje, že bych odjela na dovolenou, kde bych netrénovala a po příjezdu měla odehrát koncert.“

Život plný hudby a cukru
Důležitý je také výběr šatů, které si večer na koncert oblékne.

14:00

Odpolední slunce se prodralo už i pod ořešák, a tak Kateřina míří do kuchyně, kde ráda tráví čas a především zde nejraději cvičí. Probírá se různými notovými partiturami. Letos na podzim ji čeká nejprestižnější soutěž pro dechové nástroje, ARD International Music Competition v Mnichově. „Já už jsem se do žádné soutěže hlásit nechtěla, ale letos je soutěž věnovaná právě hornistům. Předepsaný program je blízký mému aktuálnímu repertoáru a řekla jsem si, že to bude má poslední soutěž v životě. Nepojedu na dovolenou a budu muset trénovat celé léto nejméně čtyři hodiny denně. Většina z osmi předepsaných skladeb je zpaměti a některé mají třeba patnáct minut…“ Večerní sólo Dukasovy Villanely, které s Českou filharmonií přednese vůbec poprvé, umí samozřejmě nazpaměť. „Nejtěžší je úvod, je tam těžká fanfára, a když se mi nepovede, budu pak nervózní, navíc tato skladba koncert zahajuje.“ Nemusíme ani moc naléhat a Kateřina ji zahraje jen pro nás. Horna se rozezní a kdo si lesní roh spojuje pouze s mysliveckou tancovačkou, byl by překvapený, jak něžně v rukách mladé hornistky zvoní.

Nejtěžší je úvod, je tam těžká fanfára,
a když se mi nepovede, budu pak nervózní, navíc tato skladba koncert zahajuje.

Život plný hudby a cukru
Lesní roh si Kateřina bere na koncerty s sebou, nenechává si ho vozit. Má ho pořád u sebe.

15:00

Čas se pomalu nachýlil, v 5 hodin odpoledne už musí stát na provizorním podiu u Pražského hradu a sladit se s orchestrem, a proto se teď musí připravit. Kateřina s sebou balí decentní černé šaty s jemnou krajkou na ramenou a pak, těsně předtím, než usedne do ŠKODY SUPERB a vydá se na koncert, musí ještě podojit kozu. „S ohledem na mou práci se nemohu naplno starat o žádné vlastní zvíře, koza je spíš naší mámy, ale ta má teď dovolenou a kozu dojím dvakrát denně já. A protože se z koncertu vrátím někdy po půlnoci, budeme to muset zvládnout ještě teď,“ směje se Kateřina, zkušeně usedá ke koze a během pár minut nadojí připravenou nádobu. Šikovné ruce mladé dámy tedy bravurně zvládají jak těžké hudební partitury a pečení nádherných dortů, tak i dojení.

Život plný hudby a cukru
Mladá úspěšná muzikantka toho zvládne před koncertem hodně, musí například ještě podojit kozu.
Život plný hudby a cukru
Na koncert a především jemu předcházející zkoušku ji veze ŠKODA SUPERB.
Život plný hudby a cukru
Kateřina vytahuje z kufru ŠKODY SUPERB své večerní šaty a hornu.

16:00

Kateřina se vydává na cestu, v kufru ŠKODY SUPERB je horna bezpečně uložená. ŠKODA AUTO je už 23 let tradičním generálním partnerem České filharmonie a ve ŠKODĚ SUPERB jezdí i šéfdirigent Jiří Bělohlávek. Mimochodem, jemu Kateřina letos ke kulatinám upekla téměř 90kilový narozeninový dort ozdobený figurkami členů filharmonie. Všech 122 filharmoniků z marcipánu vyrobila podle fotek. Úspěch měl obrovský.

Život plný hudby a cukru
Příprava se neponechává náhodě, což platí i o líčení a česání.

17:00 - 22:00

Přesně na čas se na Hradčanském náměstí setkává s kolegy na podiu a následuje hodinová zvuková zkouška, poté oblékání, česání a líčení. To uteče neskutečně rychle a zvony na nedalekém loretánském kostele oznamují, že je osm hodin večer, tedy čas, kdy koncert začíná. V tu chvíli už jsou všichni muzikanti, včetně Katky, na svém místě. Malá nervozita k tomu patří. Když po úvodním slovu moderátora Marka Ebena Kateřina přichází před šéfdirigenta a zvedá k ústům hornu, publiku se zatajuje dech. Zazní obávaná fanfára. Dokonale a zcela bezchybně. Publikum tleská, Kateřina dostává květiny. Zvládla to. Po půldruhé hodině koncert končí a nad náměstím zapadá slunce. Tohle byl opravdu dlouhý den. „Jakmile jsem si tam před všechny stoupla, nebyla jsem už ani trochu nervózní. Byl to nádherný zážitek a jsem moc ráda, že se mi to povedlo,“ usmívá se Kateřina a dává si doušek oroseného piva. V ruce stále něžně drží svou hornu.

Kateřina Javůrková
Kateřina Javůrková (25) začala hrát od útlého věku na píšťalu, v devíti letech si vyzkoušela hru na lesní roh. Studium hry na hornu odstartovala v ZUŠ Na Popelce a pokračovala v něm na Pražské konzervatoři. Letos úspěšně ukončila studium na Akademii múzických umění v Praze, během kterého ještě absolvovala stáž na Pařížské konzervatoři. Vyhrála mnoho hudebních soutěží, například mezinárodní žesťovou soutěž v Brně, kde opakovaně získala 1. cenu a v roce 2013 titul absolutního vítěze. V roce 2009 vyhrála 1. místo na mezinárodní soutěži Federico II di Svevia v Itálii a v roce 2011 se stala absolutním vítězem na Mezinárodní interpretační soutěži lesního rohu v rámci festivalu Moravský podzim. Dosud největším soutěžním úspěchem je 1. cena a titul laureáta v respektované mezinárodní soutěži Pražské jaro 2013. V témže roce ji přijala Česká filharmonie a je zakládajícím členem souboru Belfiato Quintet. Je svobodná a žije ve Středoklukách západně od Prahy.
Život plný hudby a cukru
Hned první skladbou koncertu je Dukasova Villanela a Kateřinino úvodní sólo.

Jakmile jsem si tam před všechny stoupla,
nebyla jsem už ani trochu nervózní. Byl to nádherný zážitek a jsem moc ráda, že se mi to povedlo.

Život plný hudby a cukru
Kateřina právě odehrála první sólo s Českou filharmonií.
Život plný hudby a cukru
Euforie. Koncert sledovaný tisíci diváky se povedl.

Média box

25 fotografie
Zobrazit více Zobrazit méně

Související články Na základě štítků: sponzoring, Superb