Příběh vozu, který po 2. světové válce pomohl automobilce Škoda znovu nastartovat výrobu a obnovit export do celého světa, je od 20. ledna součástí expozice Škoda Muzea v podobě speciální tematické výstavy 80 let vozu Škoda 1101 „Tudor“. V jejím rámci budou k vidění typické i raritní verze „tudorů“, jejichž příběhy odvyprávějí velkoplošné panely s fotografiemi. Díky dobovým filmovým záběrům a unikátním artefaktům si na své přijdou jak znalci, tak běžní návštěvníci či rodiny s dětmi.
Na startu poválečné éry
Úplně první sériový exemplář vozu Škoda 1101 sjel z výrobní linky mladoboleslavské továrny v pondělí 6. května 1946. Navázal na úspěšné modely Rapid a Popular, které stály v druhé polovině 30. let za výrobním a prodejním rozmachem automobilky Škoda. V nelehké poválečné době přinesl přednosti, na které slyšeli zákazníci nejen v Evropě, ale i Austrálii, Asii či Africe: robustní konstrukci, spolehlivost, úsporný provoz a komfortní jízdu i na silnicích se špatným povrchem.
Moderní konstrukce a spousta verzí
Škoda 1101, která v případě čtyřmístné dvoudveřové uzavřené karoserie měřila na délku lehce přes čtyři metry, využívala páteřový podvozkový rám s nezávislým zavěšením všech kol. O pohon se staral čtyřválec OHV o objemu 1089 cm3 s výkonem 32 k (23,6 kW), který umožňoval dosažení rychlosti 100 km/h, přičemž v průměru měl spotřebu jen kolem 8 l/100 km – na tehdejší dobu šlo o velmi hospodárný agregát.
Od roku 1948 sjíždělo z výrobních linek modernizované provedení 1102, které mělo kromě jiné masky chladiče a odlišných nárazníků také možnost umístit řadicí páku čtyřstupňové převodovky namísto původní pozice na podlaze na sloupek řízení pod volant. Do roku 1952, kdy byla produkce modelů Škoda 1101/1102 ukončena, vzniklo celkem 66 904 civilních vozů. Nejednalo se pouze o nejrozšířenější dvoudveřovou karoserii, ale i jiná provedení, jakými byly například čtyřdveřový sedan, elegantní roadster či „tudor-kabriolet“ se stahovací textilní střechou. Ani to však nebylo vše, protože chytrá univerzální konstrukce umožňovala realizaci třeba i praktických dodávkových provedení, sanitních vozů či kombi Station Wagon (STW). Kromě toho vzniklo ještě více než čtyři tisíce derivátů určených pro bezpečnostní složky nejen v Československu. Tyto vozy nesly označení Škoda 1101 VO (vojenský otevřený) a Škoda 1101 P (pohotovostní).
Úspěch na světových trzích i v motorsportu
Více než 65 % vozů Škoda 1101/1102 směřovalo na zahraniční trhy. V roce 1951 se jednalo už o 76 států, přičemž k nejvýznamnějším odbytištím patřilo Polsko, Nizozemsko, Belgie či Spolková republika Německo. „Tudor“ ale expandoval i mnohem dále, třeba do Austrálie, Kanady, Indie, Maroka, Keni či Jihoafrické unie.
Svou nesmazatelnou stopu zanechaly vozy Škoda 1101/1102 také na poli motoristického sportu. Na tratích náročných automobilových soutěží a závodů na okruzích v Evropě i Jižní Americe těžily hlavně ze spolehlivosti a ekonomiky provozu. Například při závodu na 24 hodin v belgickém Spa v červenci 1948 dosáhly tři „Tudory“ přihlášené lokálním importérem přesvědčivého vítězství ve své třídě, když po absolvování 1972 km za náročného deštivého počasí projely cílem v těsném závěsu a zapsaly si tak cenný triple. V padesátých letech na ně svými úspěchy navázaly tovární speciály Škoda Sport a Supersport využívající stejný technický základ.
Škoda Muzeum se rozrůstá
Tovární muzeum automobilky Škoda v Mladé Boleslavi přivítalo v roce 2025 více než 203 800 návštěvníků. Jeho prohlídku lze po předchozí domluvě kombinovat s návštěvou výrobních linek nejen v Mladé Boleslavi, ale i závodech ve Vrchlabí a Kvasinách, popřípadě i s prohlídkou Rodného domu F. Porscheho v Liberci-Vratislavicích. Stálou expozici Škoda Muzea doplňují mimořádné výstavy a například i možnost navštívit nedávno otevřený depozitář s 23 většinou nerenovovanými vozy v unikátních výrobních prostorech z roku 1906. Více informací najdou návštěvníci na Facebooku či Instagramu Škoda Muzea.
