• cz

První kilometry v první republice: Klíčové osobnosti prvorepublikové automobilky

První kilometry v první republice: Klíčové osobnosti prvorepublikové automobilky
U vzniku značky stálo v roce 1895 nadšení a um zakladatelů společnosti Václava Klementa a Václava Laurina.

› ŠKODA AUTO si v jubilejním roce pro českou státnost připomíná inspirativní profesní dráhu svých významných manažerů a techniků z éry první republiky
› Celoživotní angažmá zakladatelů podniku, Václavů Laurina a Klementa
› Brilantní právník, finančník a vizionář JUDr. Karel Loevenstein
› Zkušený technik a schopný organizátor Ing. Karel Hrdlička
› Ing. Vladimír Matouš: 30 let šéfkonstruktérem osobních a lehkých užitkových vozů ŠKODA

Mladá Boleslav, 16. února 2018 – Období první československé republiky je neodmyslitelně spojeno s transformací a dynamickým rozvojem mladoboleslavské automobilky. Silné osobnosti zakladatelů společnosti Laurin & Klement se po vstupu strategického partnera do automobilky v roce 1925 dočkaly neméně schopných nástupců, manažerů Karla Loevensteina či Karla Hrdličky, ale také vizionářských konstruktérů vozů ŠKODA, reprezentovaných Vladimírem Matoušem.

 

Rozvoj společnosti, založené v roce 1895 mechanikem Václavem Laurinem (1865-1930) a knihkupcem Václavem Klementem (1868-1938), výrazně zbrzdila první světová válka. Rok 1918 současně přinesl úlevu s koncem válečného konfliktu, nadšení při vzniku Československa, ale také velmi složitou hospodářskou situaci mladé republiky. Rozpad a ztráta tradičních trhů i restriktivní politika nové vlády vedly u řady firem ke změnám vlastnické struktury a hledání silného partnera. Automobilka Laurin & Klement nebyla výjimkou, v jejím případě se řešením v roce 1925 stal vstup strategického partnera, renomovaných Škodových závodů se sídlem v Plzni.

Bývalý technický ředitel Václav Laurin zůstal i po transformaci podniku členem vrcholného managementu, ale již s ohledem na jeho vyšší věk se jednalo spíše o čestnou funkci. Své bohaté zkušenosti však ve formě konzultací nadále uplatňoval při vývoji nových modelů automobilů. V roce 1928 Václav Laurin bohužel vážně onemocněl a 4. prosince 1930 zemřel.

Generální ředitel Václav Klement, od roku 1925 zastávající funkci generálního rady, prakticky až do své smrti 13. srpna 1938 energicky napomáhal rozvoji podniku. Inicioval studijní cesty odborníků do zahraničí a jím navázané kontakty se uplatnily především při budování moderních provozů s pásovou výrobou. V roce 1931 sepsal s redaktorem Vilémem Heinzem knihu Z dějin automobilu, jednu z prvních obšírných publikací o historii motorismu. Svůj vztah k městu Mladá Boleslav generální rada Klement vyjádřil mimo jiné financováním sirotčince pro čtyřicet dětí, v závěti pak ustavil nadaci, která zajišťovala provoz ústavu i do budoucna. Dále odkázal větší finanční částky Studentskému domovu v Mladé Boleslavi i místním chudým studentům a řadě dobročinných organizací.

JUDr. Karel Loevenstein (1885-1938) byl další mimořádnou osobností, určující strategické směřování automobilky. Úspěšný právník, finančník a manažer se zasloužil o poválečnou stabilizaci Škodových závodů v Plzni, jejichž byl od roku 1924 generálním ředitelem, v letech 1934-1938 prezidentem. Po vstupu koncernu ŠKODA do automobilky Laurin & Klement zajistil dr. Loevenstein rozvoj mladoboleslavského podniku skutečně velkorysým investičním programem. Právem tak patří ke klíčovým osobnostem prvorepublikové etapy historie automobilky ŠKODA.

Ing. Karel Hrdlička (1888-1979) vystudoval na ČVUT v Praze strojírenství i elektrotechniku, byl konstruktérem vagonů, poté generálním sekretářem Svazu průmyslu, ve Škodových závodech vedoucím zaměstnaneckého oddělení (HR) a ředitelem. Při reorganizaci v roce 1930 došlo k vyčlenění automobilové divize, vznikla Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP) se sídlem ve Vodičkově ulici v Praze. Ing. Hrdlička byl jmenován závodním ředitelem mladoboleslavské továrny. ASAP, stoprocentně vlastněná koncernem Škodovy závody, zahrnovala také ústřední pražskou opravnu Elka i další servisy, pobočky a obchodní zástupce značky ŠKODA, dále pak automobilní oddělení hlavního závodu v Plzni. Hrdličkova kariéra vyvrcholila v roce 1938, kdy se stal vrchním ředitelem ASAP. Funkci vykonával do října 1941. Pod vedením Karla Hrdličky se podařilo zásadně modernizovat a rozšířit výrobní kapacity, překonat období světové hospodářské krize a uvést na trh zcela nové a klíčové modely ŠKODA POPULAR, RAPID, FAVORIT a SUPERB. Značka ŠKODA se pod jeho vedením v roce 1936 stala největším domácím výrobcem i exportérem automobilů.

Ing. Vladimír Matouš (1896 – 1963) vystudoval ČVUT v Praze. V plzeňském závodě se podílel na licenční výrobě luxusního vozu ŠKODA Hispano Suiza, v roce 1928 byl v Mladé Boleslavi jmenován vedoucím konstruktérem osobních a lehkých užitkových vozidel. Jeho důraz na kvalitu, spolehlivost i standardizaci komponentů se uplatnil při zavádění pásové výroby, stejně jako při konstrukčně a technologicky zásadnímu přechodu od žebřinového k páteřovému rámu podvozku a od tuhých náprav k nezávislému zavěšení všech kol. Od roku 1936 byl Vladimír Matouš viceředitelem ASAP, po krátké poválečné pauze ve službách ministerstva průmyslu se v roce 1948 do Mladé Boleslavi vrátil jako technický ředitel AZNP. Do odchodu na odpočinek (1959) ještě dovedl do výroby například modely ŠKODA 1200, 1201 a 440.