Můj život s autem: Z lásky k řízení a lidem

Můj život s autem: Z lásky k řízení a lidem

Od doby, kdy Sabine Weisová začala řídit taxi, utekly tři dekády. 5 let po získání řidičského průkazu seděla za volantem taxíku. Jízda ale není to jediné, co na své práci miluje. Je to hlavně o lidech.

26. 4. 2018 Modely

Vypadá odpočatě, je opálená a má milý úsměv na rtech. Sabine Weisová se právě vrátila z dovolené, na pár dní byla v Egyptě. Chvíle volna jsou vzácné. Kromě Štědrého dne a Silvestra, kdy si dopřeje odpočinek, zvoní její telefon prakticky neustále. Přesto své zákazníky nenechává ve štychu, prostě je předává kolegům.

lista-2

Ženský prvek v mužském světě

Za těch 30 let za volantem taxíku najela více než 4,5 milionu kilometrů. To je totéž jako šest cest na Měsíc. A zpět. Nebo také mohla 112krát objet Zemi. A navíc neměla nikdy nehodu ani poruchu.45-mil._kilometru_icon_cz

Sabine Weisová s úsměvem přiznává, že miluje řízení. Její první jízda je toho důkazem. Lidé obvykle po získání řidičského průkazu jedou za roh na zmrzlinu nebo se ukázat prarodičům, ale Sabine vyrazila do Paříže. Se svým bílým Fordem Capri. Na kávu. Poté jezdila do Francie pravidelně – jako řidička kamionu. Její cesty se neomezovaly na zemi vína a lásky, jezdila po celé Evropě.

S.Weis_circle
Sabine Weisová
řidička taxi

S.Weis_small_01

Manipulace s přívěsem, plánování cesty staromódní cestou s mapami, kontrola motorového oleje, chladicí kapaliny a tlaku v brzdovém potrubí, to všechno pro ni byly jednoduché úkoly. Není tedy žádným překvapením, že se v prostředí ovládaném muži cítila dobře. Ale něco jí chybělo.

S.Weis_big_01

Na kontaktu se zákazníkem záleží

Aby se zase dostala do kontaktu s lidmi, stala se 23letá Sabine řidičkou taxislužby. Krásné roky. Hned prvním autem najela svůj první milion kilometrů. Bohužel její šéf chtěl po pouhých třech letech odejít do důchodu a celý podnik prodat. Měla tedy na vybranou: jít do jiné společnosti, nebo převzít jeho firmu?

S.Weis_small_02

Mezitím se seznámila se svým budoucím manželem. Byl to opravdu chlapák. Skutečný ranař a tím se opravdu živil – dělal vyhazovače v jejím oblíbeném nočním podniku. Pro Sabine se stal skutečnou oporou, pomohl jí s rozhodováním a podpořil ji. To, že v ni někdo věřil, byl nejspíš důvod, proč začala věřit i sama sobě. Bylo jí jen 26 let, když spolu se dvěma kolegy koupila firmu svého šéfa i se všemi vozy a založila vlastní taxislužbu. A dařilo se jim, byli neustále vytížení. Postupně si uvědomila, že kontakt s klientem je klíčem k úspěchu, jenže její představy o práci s klienty sahaly daleko dál než jejích partnerů.

S.Weis_small_03

Zákazník se musí cítit pohodlně. Musí mít možnost relaxovat.

Sabine Weisová

Kapesníky nebo bonbóny na kašel, prášek na bolest hlavy nebo láhev vychlazeného pití, vydání dnešních novin nebo nabíjecí kabel k telefonu – Sabine si uvědomovala, že podobné maličkosti dokáží zákazníkovi zpříjemnit jízdu, takže je měla v každém autě. Taková úroveň služby si postupně získala řadu pravidelných zákazníků. S nikým jiným by už nejeli. Postupně se začala zamýšlet, proč se o úspěch dělit, když by vše zvládla řídit sama. A lépe. Krátce nato vyplatila své partnery a od té chvíle už to bylo jen její dítě.

lista-2

Jak se manžel René stal perfektním parťákem

Společnost „Flying Cars“ se stala jejím životním dílem. Není proto divu, že do ní přivedla i svého manžela. Práce vyhazovače nakonec nebyl jeho sen. Chtěl se svou ženou vytvořit něco velkého. I když na to možná nevypadá, v jádru je kliďas, což se hodí při organizování věcí nebo řešení problémů. Závislost jednoho na druhém z nich udělala super tým, kterým jsou dodnes.

SabinaRene_01

Vyměnit flotilu za vozy ŠKODA byl také jeho nápad. Sabine Weisová už ostatním značkám nevěřila, protože ani jedno auto nedokázalo najet milion kilometrů jako dřív. Ale s vozy ŠKODA se vše změnilo. Najednou už nedocházelo k poruchám motoru u aut s méně než 100 000 km ani žádným jiným problémům. Vzhledem k tomu, že je přesnost jejich hlavním krédem, to byla velmi vítaná změna.

SabinaRene_02

SUPERB nabídl prostor, pohodlí a obnovil důvěru v auta

První SUPERB si zákazníci okamžitě oblíbili – velkorysá nabídka prostoru, pohodlné kožené sedačky a řidič, který přijel vždycky včas. Proto nezůstalo jen u jednoho vozu, „Flying Cars“ mají v současnosti vozů ŠKODA už sedm. Čím je dokázaly přesvědčit? Odolností.

Superb_small

SUPERB však není jediným vozem ŠKODA v rodině. Sabine Weisová vozí své zákazníky na zadních sedačkách modelu RAPID SPACEBACK s benzinovým motorem TSI a automatickou převodovkou DSG. Malý hatchback má vzadu spoustu místa, což si zákazníci při pravidelných cestách do Frankfurtu, Mannheimu nebo Heidelbergu velmi pochvalují. Malý stříbrný šíp Sabine ohromil natolik, že dokonce přesvědčila svou dceru, aby si ho taky koupila.

150000_KM_ICON_cz

S naším prvním vozem SUPERB jsme najeli už skoro 420 000 km. Bez jediného problému.

René Weis

Ale auta se v garáži Weisových moc neohřejí, mění je totiž každé tři roky kvůli vysokému ročnímu nájezdu kolem 150 000 km. „Dobré je, že díky tomu máme vždy nejnovější modely,“ říká René Weis s úsměvem. Nejvíc si užívá moderní infotainment se soundsystémem Canton, rozhodně mu nevadí ani kožená vyhřívaná sedadla, výkonná LED světla nebo adaptabilní podvozek. Pohodlí je základ, zvlášť když trávíte v autě tolik času. Auto totiž není jen pracovní nástroj, je to parťák. Musí to být zkrátka radost. Jen radost změní životní výzvu na zaměstnání snů.

lista-2

10 otázek pro Sabine Weisovou

1. Jaký byl váš včerejší pracovní den?
Včera jsem si dopřála dlouhou snídani, chvíli jsem ještě ležela u bazénu a potom mě z hotelu odvezli na letiště. Včera jsem se totiž vrátila z dovolené v Egyptě, kde jsem pár dní relaxovala a vydýchávala vánoční stres.

2. Jak jste se stala taxikářem?
Vždycky jsem řídila. Začínala jsem v logistice a vozila náklad po celé Evropě, dokonce i velkými tahači. Ale postupně jsem si uvědomovala, že mi v tom něco schází.

3. Co máte na své práci ráda?
Lidi. Miluji svou práci, protože můžu pomáhat lidem a činit je šťastné. Ať už je to vystresovaný ředitel firmy nebo děvčata z rozlučky se svobodou, naslouchám komukoliv, ale taky vím, kdy je lepší být zticha.

4. A co vám práci naopak znepříjemňuje?
Řidiči, kteří si za jízdy hrají s telefonem. Ohrožují nejen sebe, ale i ostatní lidi na silnici. Je to nezodpovědné. A je to pro mě a mé pasažéry riziko, kterému by se dalo vyhnout.

5. Pamatujete si, kam jste poprvé jela svým prvním vlastním autem?
Ano, samozřejmě. Ještě před složením závěrečné zkoušky jsem si koupila ojetý Ford Capri. Byl to krasavec, celý bílý, ale už měl něco za sebou. Dala jsem ho do kupy a hned po získání řidičáku si s ním zajela na kávu. Do Paříže. Všichni se mě nechápavě ptali: Proč jsi jela na kávu až do Paříže? A já odpovídala: Proč ne?

6. Co byste dělala, kdyby auta neexistovala?
Těžká otázka. I kdyby nebyla auta, stejně bychom se museli nějak přemisťovat. Ať by ta vozidla byla jakákoliv, nejspíš by potřebovala řidiče, operátora nebo někoho takového. To bych byla já, předpokládám.

S.Weis_big_02

7. Jak budou vypadat auta za 20 let?
To přesně nedovedu říci. Určitě budou mít víc obrazovek, víc konektivity a budou mít sofistikovanější jízdní asistenty. Taky budou poháněné něčím jiným než benzinem nebo naftou. Ale myslím, že i v budoucnosti budou auta potřebovat řidiče, protože počítač nedokáže vyhodnotit všechny situace stejně dobře jako člověk.

8. S čím jste si v dětství hrála nejraději?
No, bylo toho docela dost. Nejraději jsem měla jednu ze svých prvních panenek. Později jsem si hrála s kluky ze sousedství s auty Matchbox. Nejkrásnější byl bílý Ford Mustang. Byl hodně otlučený, ale stejně jsem ho milovala.

9. Máte s autem nějakou neobvyklou historku?
Nejpodivnější věc jsem zažila před sedmi lety, když soptil vulkán Eyjafjallajökull. Musela jsem vyzvedávat zákazníky na letišti a vozit je na letiště – v Irsku. Šlo o sedm techniků aerolinek, kteří se tam potřebovali dostat opravdu urgentně, ale protože nelétala žádná letadla, museli využít služeb Flying Cars.

10. Kam byste se jednou chtěla podívat autem?
Můj manžel už roky sní o dálnici Panamericana. Ráda bych jela s ním. V Jižní Americe je krásně a teplo a já bych si tam užila nádhernou krajinu a tamní lidi.