Historická chvíle: V Mladé Boleslavi vznikl první „vozík“

Historická chvíle: V Mladé Boleslavi vznikl první „vozík“

ŠKODA SVĚT HISTORICKÉ VOZY

Litrový motor, auto s plátěnou střechou, bez čelního skla, do jezdce se opírá déšť i vítr, ale on se přesto raduje. Přesně tak se cítili naši prapradědové, pokud v roce 1906 měli štěstí a řídili první vůz z Mladé Boleslavi – VOITURETTE A.

10. 8. 2021

Na jaře 1905 se v mladoboleslavské firmě na kola a motocykly pánů Laurina a Klementa chystali oslavit první kulaté výročí své existence. Rozhodli se, že přijdou se skutečnou novinkou. Od jednostopých vozidel posunou svůj závod k těm dvoustopým. V dubnu 1905 už v Průmyslovém paláci v Praze na autosalonu vystavili vidlicový dvouválec o udávaném výkonu 6 koní (4,4 kW), určený pro připravovaný automobil. Odborníci zbystřili – Mladá Boleslav bude dělat auta!

Do konce roku byly dokončeny a veřejnosti představeny rovnou dva provozuschopné exempláře budoucího vozu VOITURETTE A a podrobily se intenzivním jízdním zkouškám. Koupit si ji naši prapradědové mohli ale až od roku 1906, kdy dostala úřední schválení k provozu. VOITURETTE A, tedy po francouzsku „vozík“, se obratností i poměrem cena/výkon brzy stala šlágrem, do tří let už na laurinky připadalo 90 % prodejů vozů této kategorie v celém Rakousku-Uhersku.

Do kopce s hrstí písku

Základ konstrukce tvořil žebřinový rám nýtovaný z ocelových výlisků tvaru U, dvojice tuhých náprav odpružených půleliptickými listovými péry a klasická koncepce pohonu.

Voiturette AVOITURETTE zvládala i jízdu v náročném terénu, jen posádka musela odolat povětrnostním podmínkám

Na vpředu umístěný motor navazovala kuželová spojka s koženým obložením. Když začala při stoupání v kopci prokluzovat, obvykle postačilo, aby šofér i bez demontáže malým otvorem přisypal do spojky trochu písku ze silnice, aby v kopci neprokluzovala a auto na něj zdárně vyjelo. Převodovka měla tři rychlostní stupně a nechyběla zpátečka, což byly u vozů malé kategorie prvky zřídkakdy vídané. Zadní kola byla u prvních vyrobených vozů poháněna řetězy, většina VOITURETTE ale dostala moderní kardanový hřídel. Někteří zákazníci přesto dávali řetězům přednost pro jejich měkčí záběr a schopnost částečně tlumit rázy, přenášené od kol či od pohonné jednotky.

Co rok, to pokrok

Mladoboleslavští konstruktéři horečně pracovali na vývoji výkonnějších, rychlejších a komfortnějších typů VOITURETTE. Do konce roku 1906 nabídku rozšířila VOITURETTE B se čtrnáctistovkou o výkonu 9 koní (6,7 kW), které se vyrobilo ve všech variantách 378 kusů. K tomu připočtěme třiašedesát kusů VOITURETTE C s podstatně zdatnějším dvoulitrem o 12 koních (8,8 kW) a asi o 700 milimetrů delším rozvorem.

Jen pár měsíců po debutantce VOITURETTE A vznikl velmi moderně řešený řadový čtyřválec typu E 4,6 l/35 k (26 kW). Následoval model F s „L“ hlavou, tedy všemi ventily v jedné řadě. Ani se nechce věřit, že dva roky od homologace „áčka“ vyjel z bran bouřlivě se rozvíjející mladoboleslavské továrny impozantní luxusní automobil typu FF, zřejmě první řadový osmiválec ve střední Evropě a jeden z prvních na světě. „Ef-efko“ mimochodem po vlastní ose dojelo na tehdejší prestižní autosalony v Berlíně i Paříži a cestou budilo zaslouženou pozornost.

1906_18_leden_var02

„Interiér“ pro náročné

S pětimetrákovým vozíkem neměl litrový kapalinou chlazený dvouválec o výkonu 7 koní (5,2 kW) příliš práce. VOITURETTE A uháněla až čtyřicítkou, nejintenzivnějšího brzdění bylo možné dosáhnout současným sešlápnutím pedálu působícího na buben za převodovkou (tzv. kardanovou brzdu) a zatažením za ruční páku, lankem spojenou s bubny zadních kol.

U VOITURETTE A těžko mluvit o interiéru, neboť se jednalo o vůz s otevřenou karoserií, postavenou pro dva cestující. Její zpracování odpovídalo estetickým nárokům doby počátku dvacátého století, a tak sedačka nebyla nějaké účelové provizorium, ale polstrovaný kožený „kozlík“ štědře doplněný dřevem a dalšími přírodními materiály, funkčními i estetickými nýty a ve většině modelů červeným vnějším oplechováním.

Ve srovnání s dnešními nároky samozřejmě neobstojí, ale v přístupu k materiálové náročnosti je zcela srovnatelná s tím, jak na vybavení automobilu nahlížíme dnes. „Krásně to ilustruje, jak ohromný pokrok za poslední století udělal automobilový průmysl i celá společnost. Na druhé straně coby designér vidím spoustu vášně, úsilí a péče. Tedy totéž, co děláme i dnes,“ popisuje svůj pohled na VOITURETTE A Oliver Stefani, šéfdesignér ŠKODA AUTO.

voiturette APrvního automobilu z Mladé Boleslavi se vyrobilo 44 kusů

O mladoboleslavskou prvotinu byl zájem nejen na domácím rakousko-uherském trhu, podobně jako sesterské jednostopé laurinky zamířila například do Německa i do jiných zemí. V období 1905–1907 vzniklo 44 kusů „áček“. Dochovala se jich jen hrstka, originální exemplář má ve své stálé expozici mladoboleslavské ŠKODA Muzeum. Národnímu technickému muzeu v Praze na Letné pak VOITURETTE ve 30. letech osobně daroval spoluzakladatel automobilky Václav Klement.

Chtěl bych mít stroj času a spojit se s Laurinem a Klementem
říká Oliver Stefani, šéfdesignér ŠKODA AUTO

Oliver Stefani

Dokážete si představit, jak konstruktéři začátku minulého století uvažovali, když se nemuseli zaobírat aerodynamikou?
Bylo by skvělé mít stroj času a moci se s nimi prohodit, třeba i jen na jediný den. Jsem si jistý, že by to oběma stranám přineslo množství zábavy, překvapení a inspirace.

Co se vám na modelu Laurin & Klement VOITURETTE A líbí nejvíc? Který designový prvek obdivujete? Lze vyjádřit, jak by tento vůz mohl inspirovat vaši práci?
To auto je opravdu důležitou součástí historie. Nejen pro ŠKODU, ale i pro celý automobilový svět. Jde o jeden ze základních kamenů našeho dnešního úspěchu a mně se obzvlášť líbí všechny ty – z dnešního pohledu – nedokonalosti, díky nimž má VOITURETTE A opravdu duši. Na první pohled cítíte, že ten vůz vytvořil člověk. Dnes už si nedokážeme představit, že bychom navrhovali podobné automobily nebo s nimi dokonce každý den jezdili. Jednoduše se to neslučuje s našimi současnými potřebami a nároky. Ale právě hluboké historické kořeny jsou zárukou, že naše dnešní i budoucí auta v sobě budou mít velký prvek lidskosti, díky kterému se prosadili zakladatelé automobilky, pánové Laurin a Klement.

Jak vnímáte velice štědré využití přírodních materiálů – především kůže a dřeva? Může to být inspirace pro budoucí modely ŠKODA?
Být součástí společnosti s tak dlouhou a bohatou tradicí je inspirující samo o sobě. A je jedno, zda jste designér, inženýr nebo kdokoli jiný. Pokud dokážete vidět a vnímat tvořivost a vynalézavost našich předchůdců, můžete z toho také čerpat inspiraci.

Média box

14 fotografií
Original 1920px
Zobrazit více Zobrazit méně