360° prohlídka: uvnitř legendy, která zvítězila v Monte Carlu

28. ledna 1977 obsadily posádky vozů ŠKODA 130 RS první dvě místa na Rallye Monte Carlo ve třídě do 1 300 cm³. Připomeňte si slavné vítězství a rozhlédněte se v kokpitu legendárního soutěžního vozu.

25. 1. 2022 Historické vozy

Vprvních měsících roku 1975 se v Mladé Boleslavi zrodila jedna z mnoha závodních legend značky ŠKODA: kupé ŠKODA 130 RS. Během roku získala homologaci mezinárodní organizace FIA, nutnou podmínku k účasti na prestižních sportovních podnicích. A rovnou v této závodní sezóně obsadily nové vozy ŠKODA první tři místa v celkovém hodnocení okruhových závodů Poháru míru a přátelství, náročné série tehdejších socialistických zemí.

Prohlédněte si interiér vozu Škoda 130 RS v 360° fotografii:

Ale to byl jen začátek, od příští sezóny se ŠKODA 130 RS představila také v soutěžním provedení. Její hvězdná chvíle zůstává spojena s lednem 1977 a tradiční Rallye Monte Carlo.

Tovární tým ŠKODA se pečlivě připravil, v rámci tréninku najezdila každá z posádek v místě konání soutěže asi 500 kilometrů denně. Během samotné rally pak vždy jeden ze čtyř doprovodných automobilů ŠKODA 120 LS a 130 RS projel vždy těsně před uzavřením úsek, jímž vedla příslušná rychlostní zkouška, a podle aktuální situace pak jeho řidič doporučil pojízdnému servisu vhodné pláště československé značky Barum.

22. ledna 1977 odstartovalo 198 posádek, ale v cíli bylo o šest dní později kromě dvou vozů ŠKODA 130 RS klasifikováno jen dalších 43 automobilů. Václav Blahna s Lubislavem Hlávkou ve své třídě i ve skupině 2 zvítězili, následovaní Milanem Zapadlem s Jiřím Motalem. V absolutní klasifikaci obsadilo kupé 130 RS v konkurenci podstatně větších a silnějších speciálů dvanáctou, respektive patnáctou příčku.

Tým značky ŠKODA na Rallye Monte Carlo 1977. Zleva Lubislav Hlávka, Jiří Kotek a Jiří Motal, vpravo od vozu jezdci Milan Zapadlo, Svatopluk Kvaizar a Václav Blahna.

Po dvojitém úspěchu na RMC se v sezóně 1978 podařilo posádce Zapadlo - Motal obsadit na Rallye Acropolis 9. místo v absolutním pořadí (pochopitelně 1. ve třídě) a v letech 1979 a 1981 skončila ŠKODA 130 RS na této nejtěžší evropské soutěži dokonce na celkové osmé pozici. Během své kariéry se soutěžní kupé postaralo o mnoho vynikajících výsledků na domácí i celosvětové úrovni. Historicky největším úspěchem se stalo celkové vítězství kupé 130 RS v Mistrovství Evropy značek cestovních vozů 1981, úspěšná éra skončila v roce 1983.

Zrození legendy 130 RS

První exemplář kupé ŠKODA 130 RS vznikl na bázi sériového modelu ŠKODA 110 R (1970-1980) už na jaře 1975. „Ereso“, jeden z nejúspěšnějších závodních vozů 70. a 80. let v kategorii do 1 300 cm³, vážilo pouhých 720 kg, vybrané díly karoserie jako střecha, kapota a vnější plechy dveří byly výlisky z plechu z hliníkové slitiny, zatímco blatníky či kryt motoru vznikaly ze sklolaminátu. Přední náprava se shodovala s předchozím závodním typem Š 200 RS, zavěšení zadních kol bylo zkonstruováno nově. Skelet vozu dostal oproti standardnímu „erku“ robustní ochranný rám.

Vybrané díly karoserie 130 RS byly výlisky z plechu z hliníkové slitiny, blatníky či kryt motoru vznikaly ze sklolaminátu.

Srdcem 130 RS se stal sériové produkci blízký čtyřválec s ventilovým rozvodem OHV, upravený pro soutěžní použití a odzkoušený ve vozech Š 120 S Rallye. Z objemu 1,3 litru se podařilo dostat až 130 koní (96 kW). K technickým zajímavostem patřily dva dvojité karburátory Weber, osmikanálová hlava válců nebo například mazání se suchou klikovou skříní, obvyklé právě u sportovních nebo naopak terénních automobilů – kvůli nežádoucímu přelévání olejové náplně v tradiční vaně. Blok motoru byl – ve shodě s velkosériovou produkcí – progresivní českou technologií tlakově odléván z hliníkové slitiny, hlava válců z šedé litiny.

Hliníkový čtyřválec měl výkon až 140 koní (103 kW). K technickým zajímavostem patřily dvojité karburátory Weber, osmikanálová hlava válců nebo mazání se suchou klikovou skříní.

Může se zdát paradoxní, že svých slavných závodních úspěchů dosáhla řada 130 RS s „pouhou“ čtyřstupňovou převodovkou, dodavatelé ze socialistického sektoru totiž tehdy nebyli schopni zajistit homologační sérii pětistupňové převodovky. Okruhové verze 130 RS přitom dosahovaly rychlosti až 220 km/h.