Podstupenský – dříve Vaňkův mlýn – UNIMILLS

Stával od 15. století, kdy byl poprvé zmíněn v písemných pramenech u řeky Jizery pod Boleslavským hradem, u dnešní Ptácké ulice. Název Podstupenský mlýn byl odvozen od schodů, které k němu dříve vedly shora z centra města. Podstupenský mlýn se stavebně skládal ze dvou mlýnů, z nichž jeden byl obyčejný (starý mlýn) na levém břehu mlýnské strouhy, tj. s českým složením a druhý (nový mlýn) byl mlýnem uměleckým, tj. s americkým složením na pravém břehu mlýnské strouhy. Ta vybočovala před velkým jezem v řečišti Jizery a za mlýnem podzámeckým se opět do Jizery vlévala. Obyčejný mlýn se sestával ze čtyř českých mlecích složení hnaných čtyřmi koly na spodní vodu, kdy vodní kola byla spřažena po dvou. U hořejšího mlýna měla kola 4,109 m, nebo 13 rakouských stop v průměru a 0,948 m, nebo 3 rakouské stopy šířky. Z uvedených mlýnských kol se nacházela dvě kola ve žlabu vodárenském, který byl výhradním majetkem staré vodárny obce Mladoboleslavské.

V roce 1875 mlýn vyženil JUDr. Josef Slavík, jistě nejvýznamnější příslušník mlynářského cechu v kraji, zakladatel stále vycházejících Mlynářských novin a v letech 1901-1903 starosta města. Rodinným podnikem byl Podstupenský mlýn i později od roku 1913, kdy se stal jeho majitelem Slavíkův zeť Karel Eger, pozdější zakladatel firmy Suchar.

U uměleckého mlýna se nalézala turbína, která hnala šest uměleckých mlecích soustrojí. Nová dvou věncová Francisova turbína byla instalována v roce 1895 a schválena vodohospodářským výměrem do provozu v letech 1896 a 1900. Turbína postavená v roce 1895 byla vyměněna v roce 1914 za jednoduchou Francisovu turbínu o výkonu 52 HP při spádu 1,1 m a 4500 l/sec. průtočného množství. Vodní oprávnění níže položeného „Podzámeckého mlýna“ pak bylo přeneseno na mlýn „Vaňkův“.

Jednoduchá Francisova turbína z roku 1914 byla v roce 1939 vyměněna za vrtulovou turbínu konstruovanou na průtočné množství 10 000 l/sec-1 při užitečném pracovním spádu 2 m (hrubý stavební spád byl asi 2,13 m, kterého bylo možné docílit spojením stupňů vodních děl „Vaňkova mlýna“, zrušeného „Šubrtova mlýna“ a „Podzámeckého mlýna“. Nyní v obrácené poloze vystavená Kaplanova turbína byla instalována v roce 1948 při přestavbě mlýna na průmyslový velkomlýn „Unimills“.

Nalezená turbína je známá jako turbína Kaplanova, dříve vrtulová, její rozvodné kolo se podobá vrtuli. Má zpravidla jen čtyři lopatky, které lze dle potřeby současně natáčet společně s lopatkami kola rozváděcího. Účinnost Kaplanovy turbíny dosahuje běžně až 90 % při velké rychlosti – dosahuje až 1000 otáček za minutu, to umožnuje přímé spojení s elektrickým generátorem, odpadl tak starý energeticky nehospodárný převod dřevěnými palečními, nebo ocelovými ozubenými koly. Moderní a dodnes běžně používaná Kaplanova turbína umožnila vysoce efektivní zužitkování vodní síly – „bílého uhlí“ ve velkém měřítku a přispěla tak k účelnému hospodaření s energií. „Vaňkův mlýn“ během své několik století trvající existence vystřídal všechny významné vodní motory – kolo na spodní vodu – Francisovy turbíny, vrtulovou turbínu a nakonec právě prezentovanou nejmodernější Kaplanovu turbínu, ta představuje důstojnou připomínku starého „Vaňkova mlýna“ a doby jeho největší slávy, kdy mlýn dosáhl největšího stavebního rozmachu a mlecího výkonu obilí.

Zdroje:
- Kniha o motorech. VESELÝ, Jaroslav. Jaroslav Tožička – Praha: 1941.
- Nauka o motorech. DVOŘÁK, Dalemil; HANZLÍČEK, Jaroslav. Ústav pro učebné pomůcky - Praha: 1941.
- Vodní kniha I. – Wasserbuch der in der k. k. Bezirkshauptmannschaft Jungbunzlau befindlichen Wasserwerke.
- https://ags.cuzk.cz/archiv/
- https://mb-net.cz/boleslavske-mlyny/ms-24387/p1=24387
- https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/mlyn-jde-k-zemi-na-jeho-miste-vyroste-parkoviste-pro-cesanu-20150831.html
- https://simsamb.rajce.idnes.cz/Konec_Podstupenskeho_mlyna_v_Mlade_Boleslavi./#34.823.jpg

Pro interní účely Škoda auto a. s. sepsal PhDr. Jiří Chmelenský v Praze dne 21. 10. 2019. Aktualizováno dne 21. 6. 2022.