Od skrytých tváří k těm víc na očích. Jak vzniká design auta

Vznik designu auta je náročný proces, na kterém pracují desítky lidí. Podívejte se na něj očima lidí, kteří vzhled auta tvoří.

26. 1. 2023 Škoda svět

Jednotlivé detaily přípravy designu nového vozu představil čtenářům magazínu Škoda Storyboard seriál Skryté tváře designu. „Jsem nesmírně rád, že se nám jeho prostřednictvím podařilo ukázat, jak pečlivá a intenzivní naše práce je,“ říká šéfdesignér Škoda Auto Oliver Stefani. „Práce našeho týmu si nesmírně vážím, myslím si, že i seriál ukázal, jak tým spolupracuje a jak se jeho jednotliví členové dovedou vypořádat s tlakem, jaký úkol připravit nový vůz vytváří,“ chválí Stefani své kolegy. „Bez každého jednoho z nich bychom tak úžasný design našich aut připravit nedokázali,“ dodává.

Spolupráce od samotného počátku

Určité profese se při přípravě nového vozu zapojují v různých fázích různě intenzivně, ale už od počátku, od prvních myšlenek a skic, je práce na designu auta komplexní. „Mým úkolem je ujistit se, že všichni chápou zadání, na jehož základě tým dostane své úkoly,“ popisuje začátek každého projektu Dimitrios Darkoudis, koordinátor architektury designu interiéru. Určitá rozvaha a pochopení směřování auta jsou důležité i podle Jiřího Hadaščoka, koordinátora designu exteriéru. Ten „hlídá“ směřování designu karoserie vozu a dbá na to, aby byl vzhled konzistentní.

Skica exteriéru studie Škoda Vision 7S

I když týmy exteriéru a interiéru na autě pracují na první pohled odděleně, úplně tomu tak není. „Auto je jeden objekt, zvenku i zevnitř. Vně i uvnitř se tedy snažíme dodržet shodný designový jazyk, rozdíl je v tom, že zatímco exteriér je jako jedna socha, interiér je víc místo k žití. Proto je architektura interiéru neoddělitelně spjata s prací našich týmů Color & Trim a UX/UI design. Všechny tři vzájemně propojené disciplíny vytvářejí životní prostor vozu,“ dodává Dimitrios.

Tohle propojení je navíc v poslední době možná ještě důležitější než v minulosti. „Doposud jsme obvykle u sériových aut vycházeli z toho, že připravujeme nástupce, nebo dalším modelem na něco navazujeme. Jenže s příchodem elektromobilů začínáme s nepopsaným listem. Mění se proporce aut – jak z konstrukčních důvodů kvůli bateriím, tak třeba z hlediska koncepce interiéru, kde se posouvá pozice sezení, uspořádání, posouvá se kvůli tomu třeba výška střechy,“ naznačuje Jiří Hadaščok, že na prvních konceptech musí kolegové pracovat intenzivně spolu.

Dimitrios Darkoudis a Lukáš Vaněk usedli do studie Škoda Vision 7S

Spojka mezi designéry a čísly

Samotní designéři pak samozřejmě po úvodním „sladění not“ pracují na „svém písečku“, zároveň však musí spolupracovat s dalšími profesemi z designového týmu. Na celou spolupráci navíc od začátku dohlíží tým Design managementu, který je jakousi spojkou mezi designéry a světem čísel, ať už těch finančních, technických, nebo termínových. „V podstatě dáváme designérům a modelářům prostor k tomu, aby se mohli soustředit na kreativitu. My se staráme o řízení projektů, zapracování technických požadavků, finance a fungujeme jako spojka mezi designem a ostatními odděleními automobilky,“ popsal práci Design managementu vedoucí oddělení Petr Basler.

Už v rané fázi, kdy je auto stále jen v obrysech, s designéry intenzivně pracují designéři z oddělení Color & Trim, kteří vznik od počátku pozorují a hledají pro budoucí auto jak vhodné barvy exteriéru, tak materiály a celé barevné ladění interiéru. Svá řešení navrhují v souvislosti s aktuálními trendy. „Inspirace často přichází z bytového designu a z oblasti módy,“ říká koordinátorka týmu Color & Trim Kateřina Vránová. „Zcela zásadním trendem současnosti je trvalá udržitelnost,“ připomíná.

Tým Feasibility designu pečlivě ladí například detaily sedadel.

Podobně brzy se zapojují také UX designéři. „Kolik času při práci na projektu strávíme s designéry z Color & Trim nebo UX designéry, vlastně ani nevím, naše týmy jsou spojené do jednoho těla, jedné duše,“ vysvětluje úzké propojení Dimitrios Darkoudis. Důvodem je, že Škoda velmi dbá na to, aby se zákazníkům auta dobře používala. To neznamená jen dobré navržení ergonomie, ale vůbec způsob použití funkcí a schopností auta. Třeba taková studie Škoda Vision 7S vznikala podle Dimitria právě „zevnitř ven“. „Nejdřív jsme přemýšleli nad tím, jak budou pasažéři auto používat, jak s ním mohou interagovat a kolem toho vznikala architektura interiéru a v dokonalém souladu s C&T a UI,“ říká. I při návrhu běžného sériového modelu se ovšem designéři drží z hlediska návrhu architektury určitých principů, které ladí s UX týmem.

Od fyzického modelu ke 3D a zase zpět

Co se práce samotných designérů týče, ti začínají samozřejmě skicováním, nejprve vcelku tradičně ve 2D, ale následně čím dál víc ve 3D. „Takhle snadno předáme vizi našim digitálním modelářům, kteří s designérem myšlenku dál rozpracovávají do podoby konkrétnějšího 3D modelu,“ vysvětluje Dimitrios Darkoudis. „Hodně dnes pracujeme s virtuální realitou,“ dodává Jiří Hadaščok. Posun popisuje i Martin Bogner, vedoucí týmu digitálních modelářů: „Zatímco dříve jsme pracovali převážně s hliněnými modely, dnes převládá digitální práce,“ říká.

Tým designu světel dává novým modelům tvář.

Ve 3D modelech vznikají různé varianty designu a řeší se čím dál podrobnější detaily. Třeba světla. „Auto může mít krásné tvary, ale když se nepovedou světla, tak to celý dojem zkazí. Světla jsou šperk, který auto rozzáří a dává mu unikátní vzhled. Proto jsou nesmírně důležitá a hodně si na jejich designu zakládáme, což znamená, že designéři světel do celého procesu opět vstupují už u prvních skic,“ říká Jiří Hadaščok. V prvních fázích se specialisté na světla snaží pochopit myšlenku designérů a začínají přemýšlet nad vhodným řešením, které už se promítá právě do digitálních modelů. Jak skvělou práci designéři světel Škoda Auto odvádí, dokazuje mimo jiné i nedávné ocenění od prestižního portálu Car Design News.

Od digitálních modelů se pak následně přechází k fyzickým modelům z hlíny (odborně se jí ovšem říká průmyslová plastelína). „U konceptů pro automobilové výstavy i budoucích sériových aut vše ladíme v měřítku 1 : 1, protože ve zmenšeném měřítku nemusí některé důležité proporce nebo jemné detaily vyniknout,“ vysvětluje Vlastimil Pažout, koordinátor stavby fyzických modelů. Z počátku se u exteriéru i interiéru i na fyzických modelech pracuje s několika variantami designu, které se různě ověřují, doplňují a ladí. „Ze šesti až osmi virtuálních návrhů vybereme čtyři, které frézujeme do fyzického modelu,“ říká za oblast exteriéru Jiří Hadaščok.

Tým designových modelářů připravuje digitální i fyzické modely.

Fyzické modely jsou přitom důležité nejen kvůli pochopení celkového dojmu z designu, ale také kvůli konkrétním detailům. „Například u volantu i dalších prvků interiéru je důležitá ergonomie,“ vysvětluje Lukáš Vaněk z oddělení designu interiéru. „U něj se tedy od skic rychle přesuneme k iteracím ve 3D a následně vzniká tištěný 3D model, na kterém můžeme ergonomii vyhodnotit, upravit ji ve 3D a opět ověřit,“ dodává. Teprve pak vzniká model volantu, který doplní celý model interiéru. Takový model už dostane i patřičný materiál nebo vzor obšití. Vše se ještě sice bude ladit, ale ukazuje to, jak intenzivní propojení jednotlivých oblastí skutečně je.

Termíny pod dohledem

„Všechno to navíc probíhá souběžně,“ popisuje Vaněk, který musí mít přehled o různých projektech, podporuje kreativitu týmu a zároveň pomáhá kolegům sladit designový jazyk tak, aby působil jednotným dojmem. Třeba s UX týmem se ergonomie interiéru ladí do poslední chvíle, podobně to platí i pro další oblasti. V případě interiéru přichází ve fázi největšího ladění detailů (ale i ta začíná až překvapivě brzy) ke slovu takzvaný Feasibility tým. Ten společně s konstruktéry a designéry přes materiály z Color & Trim řeší s dodavateli vyrobitelnost konkrétních prvků. V případě exteriéru je starost o vyrobitelnost auta z pohledu designu na bedrech týmu design exteriéru za podpory design managementu, kteří spolupracují s datovým, takzvaným STRAK týmem. Ten vytvoří auto jako datový model, který ověřuje splnění požadavků například na homologaci nebo různých interních technických požadavků. I s těmito daty se pracuje dlouhou dobu.

Tým podpory modelových prezentací musí při vystavení designového modelu řešit i milimetry.

To už se proces návrhu nového auta blíží ke konci, po celou tu dobu ho ale provází ještě jeden tým, tým pro podporu designových prezentací. Ten totiž designérům pomáhá s přípravou všech prezentací chystaného auta, ať už těch uvnitř automobilky za účelem schvalování a rozhodování, nebo těch, které pak auto představují veřejnosti. „Na našich interních prezentacích je zajímavé to, že kvalita všech návrhů je rovnocenná. Není to tak, že bychom upřednostňovali jeden konkrétní, sami sice můžeme mít svého favorita, ale ať už se management rozhodne v dané fázi pro pokračování se kteroukoli prezentovanou variantou, jsou všechny stejně kvalitně zpracovány,“ popisuje výběr podoby designu Jiří Hadaščok. I tento dohled nad konzistentní kvalitou patří k jeho pracovním úkolům. „Tým Michala Morávka nám při tom všem pomáhá, ať už jde o prezentace tady v Boleslavi, nebo nedávno v Německu či Španělsku,“ chválí prezentační tým Lukáš Vaněk.

Konec, hotovo

Přirozenou vlastností designérů je ladit design, dokud to jde. V určitou chvíli je ale prostě potřeba přestat a nový vůz ukázat světu. Nejlépe to popsal šéfdesignér Oliver Stefani. „Víte, navrhování je někdy jako kreslení nebo malování, a jsou malíři, kteří nikdy nedokážou obraz dokončit – vždycky se vrátí a něco přidají a tamto udělají trochu jinak. Myslím, že jsme dělali to nejlepší, co jsme v konkrétní chvíli mohli, auta, která dnes máme, jsou velmi úspěšná,“ pochválil například dlouhodobou práci svých kolegů při představení nového designového jazyka značky.

Jiří Hadaščok

Za svou designérskou kariéru vděčí koordinátor jednoho z týmů designu exteriéru Jiří Hadaščok tak trochu svému spolužákovi z brněnské VUT. „Pocházím ze závodnické rodiny, sám jsem závodil na minikárách, později i trochu na motokárách, a tak pro mě bylo logické, že jsem studoval průmyslovou školu automobilní a na VUT jsem nastupoval s tím, že budu studovat motorařinu,“ říká Jiří Hadaščok. Jenže už od malička si auta také kreslil a setkání se spolužákem, který měl kromě nadšení pro techniku i umělecké vlohy, směřování jeho kariéry změnily. „Naučil mě kreslit novými technikami a oba nás přihlásil na obor průmyslový design, který tehdy na VUT otevřeli,“ vzpomíná. Pak už šlo vše poměrně rychle: diplomovou práci připravoval už ve spolupráci se Škoda Auto a po dokončení studií do firmy v roce 1999 nastoupil. Nejprve působil jako modelář, po sedmi letech pak začal pracovat jako exteriérový designér.

Dimitrios Darkoudis

Současný koordinátor architektury designu interiéru pracuje ve Škoda Auto už 12 let. O kariéře v automobilovém designu začal snít jako teenager, jenže v době, kdy internet v jeho rodném Řecku vůbec nebyl, měl v tomto ohledu jen omezené možnosti. Vystudoval proto architekturu, poté magisterský program na londýnské Royal College of Art. Nejprve pracoval jako exteriérový designér, když přešel do Škoda Auto, dal se na design interiérů. „Auto je jeden objekt, zvenku i zevnitř. Vně i uvnitř se tedy snažíme dodržet shodný designový jazyk, rozdíl je v tom, že zatímco exteriér je jako jedna socha, interiér je víc místo k žití,“ hodnotí Dimitrios Darkoudis dvě hlavní oblasti designu.

Lukáš Vaněk

Valašský rodák vystudoval průmyslový design ve Zlíně a následně postgraduální studium na turínské IED. Po studiích pracoval nejprve pro italská studia, po návratu do Česka zakotvil v nábytkářském průmyslu, kde pracoval jako designér. Do Škoda Auto nastoupil v roce 2014 a dnes pracuje v interiéru na pozici creative influencer, kde má na starosti zavádění a sjednocení nového designového směru napříč interiérovými projekty.