Ouninpohja aneb Horská dráha ve Finsku

Ouninpohja aneb Horská dráha ve Finsku

Motor vytočený na nejvyšší převodový stupeň, příď namířená na žlutý dům. Před ním mírně doprava a před posádkou soutěžního vozu se otevře nájezd na jeden z nejkrásnějších skoků v kalendáři rally. Seznamte se s rychlostní zkouškou Ouninpohja.

27. 8. 2026 Životní styl

Ouninpohjantie je pevná šotolinová cesta na jihu Finska, kterou místní běžně používají. Musí si jen dát pozor na jemný štěrk po krajnicích, mnoho horizontů a samozřejmě rychlostní limit. Jednou za rok tu ale limity neplatí. Během Rally Finsko krajnice obklopí davy fanoušků a tato na první pohled obyčejná silnice se promění v rychlostní zkoušku známou jako Ouninpohja. 

Je to jedna z těch erzet, která stejně jako Col de Turini při Rallye Monte-Carlo či Fafe v Portugalsku patří k významným místům kultury motorsportu. Fanoušci se sem vydávají i ve volném čase, jen aby se po ikonické šotolině projeli vlastním vozem a pocítili alespoň část toho, co jejich oblíbení jezdci, kteří se tu na některých místech řítí rychlostmi přes 180 km/h. Finská rally je totiž i přes svůj šotolinový povrch tou nejrychlejší z celého kalendáře. 

Není navíc jen nejrychlejší, ale má i nejvíce skoků. I proto se jí říká Rally 1000 skoků, což je variace na původní název Rally 1000 jezer. Odlepení kol od země tu posádky za celý závodní víkend napočítají stovky a několik desítek z nich čeká i na té nejslavnější rychlostní zkoušce Ouninpohja. Její nejdelší skok se nachází hned za rodinným domem s dřevěným obkladem natřeným nažluto. Podle něj má skok i své jméno – Yellow House Jump. 

V ostrém závodním tempu dopadnou soutěžní speciály zpátky na pevnou zem až po několika desítkách metrů. Naměřený rekord tu má jezdec Markko Märtin, který v roce 2003 uletěl vzdálenost 57 metrů. Impozantní vzdálenost dělá z tohoto místa jeden z nejdelších skoků v kalendáři WRC. Podobně daleko se skáče například na portugalském Fafe, kde má však skok jiný profil.  

Rozdíl je také v diváckém zážitku. Portugalská zkouška Fafe se jezdí převážně v otevřené krajině a fanoušci sledují jezdce skoro jako gladiátory v římském koloseu. Zážitek z Finska je mnohem intimnější. Skrze husté lesy není moc vidět, jen je slyšet blížící se rachot. A když se auto najednou vyřítí zpoza stromů, za pár sekund zase mizí z dohledu. Obojí má něco do sebe a stojí za vidění. 
 
V osobním autě si tu v legálních rychlostech sice neskočíte, ale i tak je jízda zážitek. Profil trati je jako horská dráha s prudkými nájezdy na skoky. Někdy před sebou vidíte jen dva nebo tři horizonty a jen tušíte, že někde v hloubce mezi nimi musí být cesta, která je spojuje. 

Není divu, že je tato silnice oblíbená i mimo soutěže rally. Jen se nenechte moc unést. Krajnice pro zkrácení zatáček sice vypadají lákavě a jezdci v nich ušetří i desetinu sekundy, ale osobnímu autu se líbit nebudou.