Kodiaq z papíru. Modelář ho vyvíjel a stavěl 700 hodin

Podívejte se, jak Petr Seemann zachytil vznik modelu:

Někdy zbývá jen metoda pokus–omyl 

Tvorba papírového modelu vozu bez detailních podkladů je nejen velká piplačka, ale hlavně neustálé hledání, jak dané tvary správně vystihnout a zachovat proporce. Základ je přitom podle Seemanna vcelku jednoduchý. „Nákresy s technickými daty jsem si přenesl do grafického programu pro 2D a 3D kreslení, navrhování a modelování AutoCAD a v něm získal řadu dalších detailních rozměrů, včetně třeba pozice sedadel uvnitř,“ vysvětluje.  
 
Díly jako bočnice či střecha pak víceméně stačilo v měřítku přenést na papír a následně je vymodelovat. Jinde ale byla příprava náročnější. Například kapota nebo nárazníky vyžadovaly pečlivější přístup. A zejména přední nárazník i trochu ladění, pokusů a omylů. „Tohle byl asi nejnáročnější díl,“ říká Petr k nárazníku v provedení Sportline.  

 
Tomáš Douběta z Produkt managementu Škoda Auto mu přitakává: „Pro nás svým způsobem také.“ Důvody se ovšem liší: u skutečného vozu musí nárazník skloubit náročné estetické a především bezpečnostní požadavky. U modelu jde zejména o nalezení správného tvaru a o to, aby si ho následně udržel. 
 
Petr Seemann si při ladění tvarů pomáhá nejen patřičným rozvinutím dílu do roviny, ale i dalším zpracováním. Prolisy a hrany je potřeba nejprve narýhovat skalpelem z rubové strany. Většina vnějších dílů je podlepena kartonem: některé tenkým, jaký mají třeba krabice na papírové kapesníky, jiné silnějším. Pevnost dílů ovlivňuje i lepidlo, těch autor vystřídal několik druhů: od vteřinových přes tekutá až po lepidlové tyčinky. Vždy podle toho, co bylo aktuálně potřeba. 

Důležitým pojítkem je také lak. Každý karosářský díl má čtyři až pět vrstev, které se aplikují přímo na lesklý modelářský papír (v podstatě fotopapír). Nakonec následuje jedna vrstva laku bezbarvého. Mimochodem, díly na model putují už kompletně nalakované a hotové, v případě potřeby z vnější i vnitřní strany. 
 
Červený lak zvolil Petr nejen z důvodu, že Kodiaqu prostě sluší, ale také proto, že běžně dostupný odstín barvy je blízký tomu, který Škoda nabízí pod označením červená Velvet. „Přemýšlel jsem i o modré barvě, ale nepodařilo se mi najít dostupný odstín, který by tomu škodováckému odpovídal,“ říká modelář. „Červená podtrhuje sportovní design modelu Sportline a je mezi zákazníky této verze velmi oblíbená,“ přitakává Dvořák.  

Neuvěřitelné detaily 

Kromě karosářských dílů obsahuje model SUV Kodiaq Petra Seemanna i řadu pozoruhodných detailů. Už na počátku například musel vytvořit řízení přední nápravy, a to tak, aby se vše vešlo do podběhů a kola při zatáčení nedrhla. Kola jsou mimochodem z navrstvené překližky. Brzdový kotouč je ve skutečnosti podložka pod šroub, vypiplaným detailem jsou brzdové třmeny, které při jízdě zůstávají ve své pozici – jsou uchycené do nápravnice, kterou Seemann vytvořil za účelem funkčního natáčení kol. 
 
Atraktivní je i osvětlení vozu. Svítí nejen světlomety vpředu a svítilny vzadu, ale také podsvětlená maska s precizním zpracováním – každé žebro je samostatný díl. Displeje na palubní desce a celý interiér mají vlastní osvětlení. Hlavním konstrukčním materiálem světlometů je plexisklo, které slouží jako světlovod od malých diod. „Je to v principu podobné řešení jako ve skutečnosti,“ přikyvuje Douběta. Vnitřek světlometů je vyložený alobalem tak, aby se světlo co nejvíce odráželo ven.