Podívejte se, jak příroda vyrábí elektrickou energii

Cestou trvalé udržitelnosti míří nejen Škoda Auto, ale i evropská energetika. Podívejte se, jak vzniká elektřina z obnovitelných zdrojů, která může pohánět třeba elektromobily.

17. 2. 2023 eMobilita

Trvale udržitelná výroba elektrické energie pomůže snížit negativní dopad lidské činnosti na životní prostředí a je tak jasnou cestou do budoucna. „Příroda je tím nejdůležitějším, co máme,“ začíná v následujícím videu svůj úvod do obnovitelných zdrojů Petr Pavlík z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO).

Vítr

Podle Petra Pavlíka existují tři hlavní způsoby výroby energie z obnovitelných zdrojů. Tím prvním jsou větrné elektrárny. Fungují tak, že větrem rozpohybované rotory větrných turbín roztáčí generátory a ty produkují elektrickou energii. „Turbínu může vítr roztočit už při relativně malé rychlosti zhruba od 10 km/h,“ říká Pavlík. „Při tak nízké rychlosti má elektrárna výkon třeba 25 kW oproti maximu 2 000 kW, na které je postavena.“

Budovat větrné elektrárny má proto z hlediska „velké“ energetiky smysl tam, kde poměrně trvale a stabilně fouká. Což je třeba příklad Baltského moře, kde má Německo instalováno celkově přes 54 000 MW výkonu ve větrných elektrárnách. „Existují i malé lokální zdroje, mikroturbíny, ty však mají výkon jen několika stovek wattů, což ovšem stačí třeba ke svícení na chatě,“ naznačuje Pavlík, že i v malém měřítku může větrná elektrárna pomoci.

Zobrazit 6 fotografie

Voda

Dalším způsobem výroby čisté energie jsou vodní elektrárny. V nich elektřinu vyrábí generátory napojené na turbíny, přes které protéká masa vody. Mistrem ve využití vodních elektráren je v Evropě Norsko, které takto vyrábí až 99 % elektřiny. „I když má voda obrovský energetický potenciál, stavět vodní elektrárny má z hlediska globální energetiky význam jen na opravdu silných tocích. Ve vhodných případech ale může být vodní elektrárna zajímavým lokálním příspěvkem k místní energetice,“ říká Pavlík.

Míst, kde by se daly bez dramatického zásahu do přírody postavit další vodní elektrárny, je už na starém kontinentu minimum. O něco lepší to je s potenciálem pro takzvané přečerpávací elektrárny, které pracují tak, že mimo špičku čerpají vodu do výše položených nádrží a ve špičce pak pomáhají vykrývat požadavky zvýšené spotřeby. Tady plány na nové projekty jsou.

Petr Pavlík

Působí na pozici odborného asistenta na katedře energetiky Fakulty strojní VŠB-TUO. Věnuje se pedagogické činnosti, vede bakalářské a diplomové práce. Ve výzkumu se specializuje na oblast spalovacích motorů a turbín, na teplárenství a na využívání kogeneračních jednotek pro výrobu elektrické energie a tepla. Mimo oblast vzdělávání a výzkumu se věnuje také popularizaci technických oborů studia a energetiky, je lektorem popularizačních besed, které už vidělo více než 8 tisíc lidí.

Slunce

Největší budoucnost z obnovitelných zdrojů tak podle Pavlíka momentálně mají fotovoltaické elektrárny. U nich je výhodou, že si solární panel může na střechu svého domu dát téměř každý, přitom jde ze stejných panelů zároveň budovat solární parky. Ty mohou vyrůstat na různých brownfieldech, střechách továren, nebo třeba tvořit zastřešení parkovišť. „Dlouhodobě je to nejrychleji rostoucí obnovitelný zdroj v Evropě,“ říká Petr Pavlík. Fotovoltaika je výhodná i díky svému jednoduchému principu s minimální nutností údržby: dopad paprsků slunce v panelu přímo vyrábí elektrickou energii. „Panel samozřejmě vyrábí jen tehdy, když svítí slunce, takže je dobré energii akumulovat, ať už v bateriích, při ohřevu vody, nebo produkci vodíku,“ přibližuje Pavlík další rozměr energetiky.

Největší budoucnost v soukromém využití má fotovoltaika.

Existují samozřejmě i další obnovitelné zdroje energie. Přílivové a příbojové elektrárny, nebo zdroje geotermální lze ale využít jen někde. Okrajovými zdroji, které se mohou v malé míře prosadit, můžou být třeba větrné mikroturbíny velikosti zrnka rýže, nebo výroba elektřiny pomocí termoelektrických generátorů na základě rozdílných teplot. Nedávno se hodně hovořilo o jaderné fúzi, která, pokud se ji někdy podaří ovládnout, přinese v energetice zásadní průlom. „Úspěchy v této oblasti jsou zatím jen dílčí, a i když se čas od času mluví o zásadním pokroku, cesta bude ještě dlouhá,“ naznačuje Pavlík.

Udržitelnost a Škoda Auto

Při výrobě svých vozů využívá Škoda Auto stále více obnovitelné zdroje energie, čímž při výrobě výrazně snižuje emise CO₂. Závod na výrobu komponentů ve Vrchlabí vyrábí se zcela neutrální bilancí CO₂ už od konce roku 2020, zbylé dva české závody budou do roku 2030, výrobní závody v Indii mají tento cíl již v roce 2025. Kromě využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů zahrnují komplexní opatření také recyklaci odpadů, používání udržitelných materiálů, procesy šetřící zdroje a do značné míry ekologickou logistiku.

Automobilka také masivně investuje do fotovoltaických systémů, které postupně instaluje například na své výrobní závody nebo servisní střediska. Největší fotovoltaický střešní systém v České republice s téměř 6 000 solárními moduly bude například spuštěn na střechách Škoda Parts Center a logistické budovy, novou fotovoltaickou elektrárnu má od roku 2020 Servisní centrum společnosti Škoda Auto v Kosmonosech. Solární panely nechybí ani v indickém výrobním závodě v Púně. Zde jde dokonce o úctyhodných 25 770 fotovoltaických modulů.

Také chytrá logistika pomáhá zvyšovat míru udržitelnosti. K přepravě dílů a součástek používá proto Škoda Auto recyklovatelné obaly. Vysoká míra recyklace a rozsáhlé využívání již recyklovaných nebo recyklovatelných materiálů přispívá k dalšímu snižování emisí.

Více o opatřeních Škoda Auto souvisejících s udržitelností najdete zde.